15 C 348/2022-65 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se coby právní nástupce provozovatele veřejné přepravy osob ([anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]) domáhala proti žalované zaplacení částky 12 128 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovanou neuhrazené jízdné ve výši 16 Kč a neuhrazenou přirážku k tomuto jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná ke své přepravě použila vozidla veřejné osobní dopravy na právním předchůdcem žalobkyně provozované lince městské hromadné dopravy a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a bez omluvy se nedostavila k jednání, které bylo ve věci nařízeno. 3. Na základě provedených důkazů – zápisů o provedené přepravní kontrole, výzvy k úhradě, oznámení o postoupení pohledávek, tarifu jízdného a všeobecných přepravních podmínek [anonymizována dvě slova] [územní celek] a smlouvy o postoupení souboru pohledávek včetně příloh - dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaná dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] [anonymizováno] [datum] použila ke své přepravě vozidlo na právním předchůdcem žalobkyně provozované lince veřejné osobní dopravy, přičemž se na výzvu dopravcem pověřené osoby neprokázala platným jízdním dokladem. Totožnost žalované byla při kontrole jízdních dokladů ověřena. Žalovaná dosud dlužné jízdné ani přirážku k tomuto jízdnému v celkové částce 12 128 Kč nezaplatila, a to přestože k tomu byla vyzvána a bylo jí též oznámeno postoupení pohledávky žalobkyni. K postoupení pohledávky došlo na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek z 24. 11. 2021. 5. Povinnosti cestujícího při jízdě prostředkem městské hromadné dopravy vyplývají jednak obecně z § 2550 a následujících občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), z § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě (v případě autobusu), z § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (v případě trolejbusu) a jednak konkrétně z jednotlivých ustanovení smluvních přepravních podmínek dopravce a tarifu dopravce. 6. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., když plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované. Náhrada nákladů je tak tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále z odměny za právní zastoupení advokátem dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 14b advokátního tarifu, a to za 3 úkony právní služby (převzetí, sepis žaloby, předžalobní upomínka), což činí 300 Kč za 1 úkon, což činí 900 Kč, dále 3 režijní paušály po 100 Kč, což je 300 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 252 Kč Celkem náklady žalobkyně představují částku 2 252 Kč. V daném případě se jedná o tzv. formulářové žaloby, když soudu z úřední činnosti je známo, že žalobce podává žaloby obdobného charakteru.