16 C 346/2022-27 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 24 674 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 4. 2. 2020 smlouvu [číslo]. Nedílnou součástí této smlouvy byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému bezhotovostní zápůjčku ve výši 10 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal ve smlouvě postupiteli zaplatit předem vyčíslení a neměnný poplatek v částce 9 554 Kč. Poplatek byl ve smlouvě vypočten jako úrok se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 56 % ročně stanovenou jako pevnou po celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatil se jako roční úroková sazba. Dále poplatek zahrnuje částku za zpracování doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkovou jistinu zápůjčky a poplatek ve výši 19 554 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 52týdenních splátkách po 377 Kč počínaje dnem, kdy uplyne týden od data uzavření smlouvy. Žalovaný následně na svůj dluh uhradil částku 1 000 Kč a to dne 20. 2. 2020. Uhrazené platby byly započteny ve výši 538,65 Kč na jistinu 10 000 Kč a ve výši 461,35 Kč na poplatky. Poplatek byl ponížen na částku 9 092,65 Kč, nyní je však požadován pouze ve výši 8 612,65 Kč. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobcem Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobci postoupil pohledávku z titulu předmětné smlouvy. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno oznámením ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka postupitelem kapitalizována na částku 25 284,06 Kč, která je složena z jistiny ve výši 9 461,35 Kč, poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 8 612,65 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 610,06 Kč a sankčních poplatků ve výši 1 600 Kč, kterých se žalobce touto žalobou domáhá, když navíc požaduje smluvní úrok ve výši 56 % ročně z dlužné jistiny od 18. 3. 2022 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od téhož dne. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Dokazováním bylo zjištěno, že dne 4. 2. 2020 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč, když podpisem smlouvy současně žalovaný stvrdil, že převzal tuto částku v hotovosti. Současně se zavázal, že za poskytnutí spotřebitelského úvěru uhradí poplatek ve výši 7 994 Kč. Poplatek byl kalkulován jako úrok ve výši 3 103 Kč, částka za zpracování úvěru ve výši 4 891 Kč. Úroková sazba činí 56 % a je pevná po celou dobu trvání smlouvy. [anonymizováno] není oprávněn v průběhu smlouvy jednostranně měnit výši poplatku za spotřebitelský úvěr. Podpisem smlouvy současně žalovaný přistoupil k volitelnému doplňkovému pojištění s celkovým pojistným za sjednanou dobu pojištění 1 560 Kč. Celková dlužná částka pak byla vyčíslena ve výši 19 554 Kč sestávající se z jistiny, poplatku a částky pojistného a je splatná formou 52 splátek splatných vždy ke konci splátkového období, výše splátky je pak stanovena v částce 377 Kč. Z přehledu plateb a z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne 10. 2. 2022 má soud za prokázané, že žalovaný úvěr řádně nesplácel, když uhradil pouze částku 1 000 Kč dne 20. 2. 2020. Dne 20. 5. 2022 byla ještě žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 4. Žalobce prokázal, že je oprávněn vymáhat žalovanou pohledávku, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, když z přílohy k této smlouvě vyplývá, že předmětem postoupení je i žalovaná pohledávka. 5. Žalovaný nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl, pokud jde o přiznání dlužné jistiny a poplatku v celkové výši 24 674 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 610,06 Kč a následně přirostlému úroku z prodlení až do zaplacení v zákonné výši. Soud však žalobci nepřiznal nárok na smluvní úrok ve výši 56 % ročně, neboť jeho sjednání nevyplývá ze smluvních ujednání účastníků. Ze smlouvy totiž vyplývá, že úroková sazba, která činí 56 % je pevná po celou dobu trvání smlouvy. Současně z odstavce 9.1 smluvních podmínek vyplývá, že smlouva je uzavřena na dobu určitou, její účinnost trvá ode dne podpisu smlouvy do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky případně prodloužené o udělené splátkové prázdniny, dle názoru soudu tedy uplynutím v projednávaném případě 52 týdnů od uzavření smlouvy. Jakkoliv je ve smlouvě uvedena úroková sazba 56 %, dle názoru soudu má význam pouze při kalkulaci stanovení části poplatku představující úrok, avšak stále za dobu trvání smlouvy. Ostatně i celková dlužná částka je ve smlouvě sjednána ve výši 19 554 Kč, tedy úrok ve výši 3 103 Kč, částka za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 4 891 Kč tedy tzv. poplatek a k tomu pojistné za doplňkové pojištění ve výši 1 560 Kč. Tento výklad dle názoru soudu podporuje i znění například článku 3.8 smluvních podmínek, ve které je stanoven mechanismus započítávání jednotlivých splátek provedených žalovaným (zákazníkem), když tento odstavec počítá s náklady spojenými s vymáháním pohledávky, s pojistným, s poplatek za spotřebitelský úvěr a jistinou a sankčních poplatků, nikoliv například se splatným úrokem z úvěru. Obdobné například platí dle článku 6.6 smluvních podmínek, kde jsou stanoveny sankce za prodlení dlužníka s úhradou dluhu (článku 6.1), dle kterého žalobci vzniká právo na smluvní pokutu, náhradu účelně vynaložených nákladů. Soud tedy uzavírá, že požadavkem žalobce by došlo k prodloužení smlouvy do úplného zaplacení dluhu (žalobce nejspíš takový výklad zamýšlel), avšak to je v rozporu se zněním smlouvy a smluvních podmínek, kdy smlouva končí splatností poslední splátky (nikoliv faktickou úhradou), jak popsáno shora. V případě nejednoznačné formulace smluvního ujednání nemůže být ujednání vykládáno v neprospěch žalovaného dlužníka, který neměl žádnou možnost se na daných formulacích jakkoliv podílet. Soud proto uzavírá, že žalobce nemá nárok na smluvní úrok ve výši 56 % z dlužné částky, proto v tomto rozsahu žalobu zamítl. 6. Po právní stránce nárok žalobce vychází z ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., když přiznal plně procesně úspěšnému žalobci (k příslušenství pohledávky se nepřihlíží) jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobce a náhrada jeho hotových výdajů dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. za čtyři úkony právní služby po 2 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, účast na jednání) a náhrada jeho hotových výdajů ve výši čtyřech režijních paušálů po 300 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší cestovní náhrada za cestu z [obec] do [obec] a zpět [značka automobilu], [registrační značka]. Při ujeté vzdálenosti 110 km činí základní náhrada a náhrada za spotřebované pohonné hmoty při průměrné spotřebě 5,1 l [číslo] km benzínu částku 766,65 Kč. Žalobci rovněž přísluší náhrada za promeškaný čas za čtyři půlhodiny po 400 Kč. V těchto náhradách žalobce zastoupený na základě substituční plné moci neúčtoval DPH. Cestovní náhrady a náhrada za promeškaný čas budou přiznány žalobci ve výši jedné poloviny, neboť stejná částka byla přiznána žalobci v řízení sp. zn. 16 C 325/2022, když jednání v obou řízeních proběhla ve stejný den a bezprostředně na sebe navazovala. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 988 Kč. Celkové náklady řízení jsou tak vyčísleny částkou 13 187,30 Kč.