17 C 36/2022-22 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 2 278,29 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že v souladu s ustanovením § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, jestliže je fyzická nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka televizního poplatku s povinností platit, pokud [anonymizováno] po její písemné výzvě neoznámí písemně čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Jelikož žalovaný v zákonné lhůtě na písemnou výzvu žalobkyně jakožto provozovatele televizního vysílání ze zákona nereagoval, žalobkyně jej podle citovaného zákona zařadila do evidence poplatníků s povinností hradit televizní poplatky. O této skutečnosti byl žalovaný písemně informován. Shora popsaným jednáním se stal žalovaný poplatníkem televizního poplatku ze zákona a současně žalovanému vznikla povinnost platit v souladu se zákonem č. 348/2005 Sb. televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný své zákonné poplatkové povinnosti nedostál, když nezaplatil televizní poplatky za období 8/ 2019 až 12/ 2020. Podle ustanovení § 7 odst. 2 citovaného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k zaplacení televizního poplatku. Výše poplatku činí 135 Kč za měsíc. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Soud vyzval účastníky, aby mu ve stanovené lhůtě sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemají námitky. Žalobkyně s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila, žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, soud tudíž předpokládal, že proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání nemá žádné námitky. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud ve věci posoudil důkazy předložené žalobkyní, ze kterých má za prokázaná skutková tvrzení o evidenci žalovaného jako poplatníka televizního poplatku s účinností od měsíce červenec 2018. Z evidence žalobkyně vyplývá, že eviduje nezaplacené poplatky za měsíce srpen 2019 až prosinec 2020 v celkové výši 2 278,29 Kč při výši poplatku 135 Kč měsíčně. 6. Žalovaný soudu nenabídl žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy, ze kterých by vyplývalo, že by na vymáhanou pohledávku bylo byť jen částečně cokoliv zaplaceno, nebo že by výše vymáhané pohledávky neodpovídala skutečnosti. 7. Právně soud věc posoudil podle ustanovení § 7 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, jako nárok vyplývající z povinnosti žalované platit měsíčně televizní poplatek ve výši 135 Kč. Žalovaný dluží na neuhrazeném televizním poplatku částku 3 510 Kč a na úroku z prodlení částku 315,55 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení. 8. Zkrácené odůvodnění rozsudku vyplývá z ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř.. 9. Výrok o nákladech řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byla úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal na náhradu nákladů řízení částku 600 Kč, kterou představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dvě paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady vynaložené žalobkyní na právní zastoupení nelze ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3344/12 považovat za náklady účelně vynaložené pro uplatňování práva.