17 C 371/2022-23 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 1 046 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) poskytuje přepravní služby mimo jiné ve vnitrostátní drážní přepravě. Žalovaný jako cestující nastoupil dne [datum] do vlaku [anonymizováno] [číslo] směr [obec], čímž v souladu s ustanovením bodu 5. kapitoly I. SPPO uzavřel s [anonymizováno] Přepravní smlouvu o přepravě osob (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl povinen zaplatit [anonymizováno] cenu za přepravu ve výši 46 Kč (jízdné) stanovenou podle platného Tarifu. Po započetí přepravy se žalovaný ve vlaku na výzvu pověřeného zaměstnance [anonymizováno] neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil povinnost stanovenou v bodě 13. kapitoly II. SPPO, a proto bylo pověřeným zaměstnancem [anonymizováno] sepsáno Potvrzení o nedodržení SPPO [variabilní symbol] [číslo] a Oznámení o závadách a žalovaný byl vyzván, aby na základě Smlouvy zaplatil jízdné ve výši 46 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč podle platného Tarifu, celkem tedy 1 046 Kč. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. Účastníci byli vyzváni, aby soudu ve stanovené lhůtě sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili, soud tudíž předpokládal, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 5. Soud ve věci posoudil důkazy předložené žalobkyní, ze kterých má za prokázaná skutková tvrzení, že žalovaný nastoupil dne [datum] do vlaku [anonymizována dvě slova] [číslo] směr [obec], při kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem. Výše jízdného činila 46 Kč, výše přirážky k jízdnému činila 1 000 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek vyplývá právní nástupnictví žalobkyně za [anonymizováno]. 6. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku a na výzvu kontrolního orgánu dopravce se nevykáže platnou jízdenkou, je povinen ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením § 2550 a násl. o.z. zaplatit cenu jízdného a navíc stanovenou přirážku k jízdnému. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem jsou [obec] dráhy, při kontrole se neprokázal platnou jízdenkou. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vznikl vůči žalovanému nárok na zaplacení částky jízdného a částky přirážky k tomuto jízdnému v celkové výši 1 046 Kč. Tato pohledávka byla [anonymizována dvě slova] (postupitelem) postoupena podle § 1879 a násl. o.z. na žalobkyni (postupníka). Žalovaný dluh dosud nezaplatil. Soud žalobu považoval za důvodnou, a proto jí vyhověl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byla úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal na náhradu nákladů řízení částku 1 489 Kč, kterou představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za tři úkony právní služby při sazbě 200 Kč za úkon (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, dále pak navýšení odměny a paušálních náhrad o 21 % DPH.