17 C 63/2022-23 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalované zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že žalovaná se při přepravní kontrole neprokázala původnímu věřiteli, [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s., platným jízdním dokladem. Se žalovanou byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole, na základě něhož měla uhradit jízdné [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka]. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Účastníci byli vyzváni, aby soudu sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s poučením, že pokud proti tomuto postupu nevznesou námitek, bude mít soud za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila, žalovaná námitky nevznesla, proto bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. 5. Soud ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum], [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum] zjistil totožnost cestujícího a vzal za prokázané, že žalovaná nebyla schopna se uvedeného dne prokázat při kontrole na lince [číslo] MHD platnou jízdenkou, na místě nezaplatila jízdné. Z tarifu dopravce má soud za prokázané, že hodnota jízdného činila [částka], ze smluvních přepravních podmínek dopravce má soud za prokázané, že přirážka k jízdnému činila [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávky vyplývá právní nástupnictví žalobkyně za dopravní podnik. 6. Cestující, který použije veřejného dopravního prostředku a na výzvu kontrolního orgánu dopravce se nevykáže platnou jízdenkou, je povinen ve smyslu zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, ve smyslu zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s ustanovením § 2550 a následujících o.z., zaplatit cenu jízdenky a navíc stanovenou přirážku k jízdnému. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná použila veřejného dopravního prostředku, jehož provozovatelem je [anonymizována dvě slova] [územní celek], a.s., při kontrole se neprokázala platnou jízdenkou. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vznikl vůči žalované nárok na zaplacení částky jízdného a částky přirážky k tomuto jízdnému v celkové výši [částka]. Tato pohledávka byla [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s. (postupitelem) postoupena podle § 1879 a následujících o.z. na žalobkyni (postupníka). Vůči žalované bylo učiněno oznámení o postoupení pohledávky a výzva k její úhradě. Žalovaná dluh dosud neuhradila. Soud považuje žalobu v plném rozsahu za důvodnou, a proto jí vyhověl. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. a odpovídá úspěchu účastníků ve věci. Ve věci byla úspěšná žalobkyně, soud jí proto přiznal na náhradu nákladů řízení částku [částka], kterou představuje zaplacený soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za dva a půl úkonu právní služby při sazbě [částka] za úkon (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), tři paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, dále pak navýšení odměny a paušálních náhrad o 21 % DPH a náklady právního zastoupení.