23 C 147/2022-54 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 15 524 Kč s příslušenstvím představující příspěvek nepojištěných osob za provozování vozidel 1) [registrační značka], 2) [registrační značka], 3) [registrační značka], 4) [registrační značka], 5) [registrační značka] a 6) [registrační značka] bez sjednaného pojištění odpovědnosti dle zákona č. 168/1999 Sb., jejichž vlastníkem či provozovatelem byl dle žalobkyně v předmětných obdobích žalovaný. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. 4. Žalobkyně při podání žaloby nijak neprokazovala svá tvrzení, že žalovaný byl v předmětných obdobích vlastníkem či provozovatelem uvedených vozidel. Výpis z vlastní evidence žalobkyně není důkazem prokazující zákonnou fikci ve smyslu § 4 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a nabývací tituly k jednotlivým vozidlům žalobkyně z počátku také nepředložila. Soud si proto vyžádal od Magistrátu města České Budějovice informace o těchto vozidlech a z karet všech 6 těchto vozidel bylo zjištěno, že žalovaný byl v předmětných obdobích vlastníkem a provozovatelem vozidla jen v případě vozidel ad 1), 2) a 3). V případě vozidel ad 4), 5) a 6) tato skutečnost z registru vozidel nevyplývala, a tak žalobkyně k výzvě soudu důkazy doplnila o kupní smlouvy k těmto vozidlům. 5. Soud má z listinných důkazů za prokázané, že: 1) Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] provozoval uvedené vozidlo v období od [datum] do [datum] bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 658 Kč za 14 dní po 47 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). (Zjištěno z karty vozidla.) 2) Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] provozoval uvedené vozidlo v období od [datum] do [datum] bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 558 Kč za 6 dní po 93 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). (Zjištěno z karty vozidla.) 3) Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] provozoval uvedené vozidlo v období od [datum] do [datum] bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 735 Kč za 21 dní po 35 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. f) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). (Zjištěno z karty vozidla.) 5) Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] provozoval uvedené vozidlo v období od [datum] do [datum] bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 6 695 Kč za 103 dní po 65 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). (Zjištěno z karty vozidla a kupní smlouvy ze dne [datum]) 6) Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] provozoval uvedené vozidlo v období od [datum] do [datum] bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, čímž mu vznikla povinnost uhradit žalobkyni příspěvek ve výši 3 713 Kč za 79 dní po 47 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). (Zjištěno z karty vozidla a kupní smlouvy ze dne [datum]) 6. Žalobkyni dále vznikl nárok na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 5 x 300 Kč dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., neboť žalobkyně žalovaného vždy nejprve vyzvala k úhradě příspěvku. Žalovaný však na výzvy nereagoval a žalobkyni ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku. (Zjištěno z výzev k úhradě, upomínek a předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání.) 7. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný neměl ve shora uvedených obdobích pro uvedená vozidla sjednaná pojištění odpovědnosti, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že měl pojištění sjednáno. Žalovaný však nic takového netvrdí, ani neprokazuje. Totéž platí o tvrzení, že žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. 8. Naopak, v případě vozidla ad 4), tj. [registrační značka] (od [datum] [registrační značka] - vozidlo bylo odhlášeno do ciziny) žalobkyně ani přes výzvu soudu neprokázala, že žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem tohoto vozidla v období od [datum] do [datum]. Skutečnost, že vozidla žalovaného v rozhodných obdobích nebyla pojištěna, je sice negativní skutečností, kterou žalobkyně prokazovat nemusí a je případně na žalovaném, aby tvrdil a prokázal opak, avšak v případě tvrzení, že žalovaný byl vlastníkem či provozovatelem určitého vozidla v daném období, tíží břemeno důkazní žalobkyni. Jestliže žalobkyně vychází ze zákonné domněnky, že vlastníkem či provozovatelem je osoba takto evidovaná v registru vozidel, z vyžádaných informací z registru vozidel bylo zjištěno, že žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] byl vlastníkem a provozovatelem [anonymizována dvě slova]. Žalobkyní uváděné období však spadá právě do období, kdy bylo vozidlo již registrováno na [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně sice na podporu svých tvrzení předložila kupní smlouvu ze dne [datum] uzavřenou mezi žalovaným a [jméno] [příjmení], avšak tato smlouva je v daném případě způsobilá prokázat pouze okamžik nabytí vlastnického práva k danému vozidlu žalovaným, avšak nikoliv okamžik jeho pozbytí. Z karty vozidla se pak jeví, že žalovaný musel vozidlo zcizit ještě v době před [datum]. 9. S ohledem na shora uvedený skutkový stav soud žalobě vyhověl pouze co do částky 13 859 Kč s příslušenstvím, když nárok žalobkyně vyplývá z § 4 odst. 1, 2 a 6 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 205/1999 Sb., který stanoví denní sazbu pro konkrétní vozidlo příspěvku nepojištěných, a dále z § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., který stanoví sazbu poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Nárok na uhrazení zákonného úroku z prodlení vyplývá z § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. Naopak v části nároku o částku 1 665 Kč s příslušenstvím soud žalobu zamítl, neboť žalobkyně neunesla břemeno důkazní, že žalovaný byl v daném období vlastníkem či provozovatelem vozidla [registrační značka]. 11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy úspěch žalobkyně byl jen částečný. Po odečtení neúspěchu žalobkyně v rozsahu 11 % od jejího úspěchu v rozsahu 89 % má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 78 % Náklady řízení žalobkyně přitom činí 2 252 Kč a sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupkyně za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Soudu proto přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 757 Kč. 12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 odst. 1 o.s.ř.