30 C 220/2022-18 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 10 062 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvek k placení vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem číslo 168/1999 Sb., a to ohledně nákladného automobilu [registrační značka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nereagoval ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasil. 3. Z výzvy k úhradě příspěvku, upomínky, předžalobní upomínky a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován jako vlastník nebo provozovatel nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg, [registrační značka], ke kterému nebylo v období od [datum] do [datum] sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo evidováno jako provozované. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 10 062 Kč, tento však ničeho neuhradil. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného i k úhradě poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Před podáním žaloby žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu, tento však ničeho nezaplatil. 4. Rozhodnuto bylo podle § 4 zákona číslo 168/1999 Sb., o úroku z prodlení pak podle § 1968 a 1970 o. z. 5. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně je podle zákona číslo 168/1999 Sb. právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím je dána její aktivní legitimace v tomto sporu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl evidován jako vlastník nebo provozovatel výše uvedeného nákladního automobilu, ke kterému nebylo v předmětné době sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, i když bylo evidováno jako provozované, a tím mu ze zákona vznikla povinnost uhradit příspěvek ve výši 86 Kč denně podle § 2 odst. 1, písm. o) vyhlášky Ministerstva financí číslo 205/1999 Sb., což za 117 nepojištěných dní činí příspěvek ve výši 10 062 Kč. Žalovanému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by mu výše uvedené povinnosti nevznikly, případně, že svůj dluh uhradil, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 062 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 300 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného vznikl žalobkyni i nárok na úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. z částky 10 062 Kč od [datum] do zaplacení. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhlášky číslo 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a daň z přidané hodnoty podle § 137 o.s.ř. ve výši 252 Kč. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.