30 C 242/2022-38 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 14 510 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvek a poplatek placený vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., a to ohledně vozidla [registrační značka]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nereagoval ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasil. 3. Dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován jako vlastník nebo provozovatel motorového vozidla [anonymizována tři slova], [registrační značka], ke kterému bylo v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo evidováno jako provozované. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 7 930 Kč a 5 980 Kč a dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2x 300 Kč, žalovaný však ničeho neuhradil ani k předžalobní výzvě. 4. Rozhodnuto bylo podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o úroku z prodlení pak podle § 1968 a 1970 o.z. 5. Žalovaný má bulharské státní občanství, příslušnost podepsaného soudu tak byla stanovena podle čl. odst. 1 Nařízení EU č. 1215/2012. Žalobkyně je podle zákona č. 168/1999 Sb. osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím je dána její aktivní legitimace. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl evidován jako vlastník nebo provozovatel předmětného vozidla, ke kterému nebylo ve výše uvedeném období sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo evidováno jako provozované. Žalovanému tak ze zákona vznikla povinnost hradit příspěvek ve výši 65 Kč denně podle § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., což za 122 nepojištěných dní představuje částku 7 930 Kč a za 92 nepojištěných dní částku 5 980 Kč. Dále žalovanému vznikla povinnost uhradit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2x 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by mu výše uvedené povinnosti nevznikly, ani že svůj dluh uhradil, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku celkem 14 510 Kč. Vzhledem k prodlení žalovaného s úhradou částek 7 930 Kč a 5 980 Kč se žalobkyně oprávněně domáhá úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. až do zaplacení. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalovanému, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a daň z přidané hodnoty podle § 137 o.s.ř. ve výši 252 Kč. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.