30 C 421/2022-17 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 11 175 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvek a poplatek placený vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., a to ohledně osobního automobilu [registrační značka] za období [datum] až [datum] a [datum] až [datum]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nereagovala ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasila. 3. Dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná byla evidována jako vlastník nebo provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru [anonymizována dvě slova] až [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], ke kterému nebylo v období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo evidováno jako provozované. Žalobkyně proto žalovanou vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 6 204 Kč a 4 371 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2x 300 Kč. Žalovaná ničeho neuhradila ani k předžalobní výzvě. 4. Rozhodnuto bylo podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o úroku z prodlení pak podle § 1968 a 1970 o.z. 5. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně je podle zákona č. 168/1999 Sb. právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím je dána její aktivní legitimace v tomto sporu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná byla evidována jako vlastník nebo provozovatel předmětného vozidla, ke kterému nebylo ve výše uvedeném období uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím jí vznikla ze zákona povinnost hradit příspěvek ve výši 47 Kč denně podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., což za 132 nepojištěných dní představuje částku 6 204 Kč a za 93 nepojištěných dní částku 4 371 Kč. Dále žalované vznikla povinnost uhradit poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 2a téže vyhlášky ve výši 2x 300 Kč. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by jí výše uvedené povinnosti nevznikly, případně že svůj dluh uhradila, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 11 175 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou příspěvku, domáhá se žalobkyně oprávněně i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. až do zaplacení. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalované, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a daň z přidané hodnoty podle § 137 o.s.ř. ve výši 252 Kč. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.