30 C 465/2021-12 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla uložena žalované zaplatit jí částku 13 478 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., a to ohledně vozidla [registrační značka]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nereagovala ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasila. 3. Dokazováním bylo zjištěno, že žalovaná byla evidována jako vlastník nebo provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1 350 až 1 850 cm3, [registrační značka], ke kterému nebylo v období od [datum] do [datum] a i v období od [datum] do [datum] sjednáno povinné pojištění odpovědnosti. Žalobkyně proto vyzvala žalovanou k úhradě příspěvku za první období ve výši 7 144 Kč a za druhé období ve výši 5 734 Kč. Žalovaná však ničeho neuhradila. Před podáním žaloby žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných poplatků a dále poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 2x 300 Kč, tato však opět ničeho neuhradila. 4. Rozhodnuto bylo podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o úroku z prodlení pak podle § 1968 a 1970 o.z. 5. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaná byla evidovaným vlastníkem nebo provozovatelem výše uvedeného motorového vozidla, které bylo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované, ač k němu nebylo ve výše uvedených obdobích uzavřeno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla podle zákona č. 168/1999 Sb. Tím vznikla žalované povinnost uhradit ze zákona příslušný příspěvek, který podle § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. činí částku 47 Kč, což představuje za prvé období za 152 nepojištěných dní částku 7 144 Kč a za druhé období za 122 nepojištěných dní částku 5 734 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná ničeho neuhradila, domáhá se žalobkyně oprávněně i poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky. Žalovaná v řízení netvrdila, ani neprokázala, že by na svůj dluh cokoliv uhradila, nebo že jí výše uvedená povinnost nevznikla, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalované, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a daň z přidané hodnoty podle § 137 o.s.ř. ve výši 2 252 Kč. 7. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.