14 C 128/2023-22 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění, o kterém bylo rozhodnuto usnesením nadepsaného soudu ze dne 11. 8. 2023, č. j. 14 C 128/2023-10, domáhal, aby soud s účinností ke dni [datum] zrušil vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému (synu žalobce), která byla stanovená naposledy rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a aby žádnému účastníku nebyla přiznána náhrada nákladů řízení. Podanou žalobu odůvodnil žalobce tím, že žalovaný dne [datum] úspěšně vykonal ústní zkoušku ve výučním oboru zedník a nepřipravuje se tedy již na své budoucí povolání. Dle informací žalobce bude žalovaný od poloviny července roku [rok] zaměstnán ve společnosti [právnická osoba], není tedy již studentem a je schopen živit se sám. 2. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že je pravdou, že závěrečnou zkoušku vykonal dne [datum], ode dne [datum] má slíbenou brigádu u uvedené společnosti, stálý pracovní poměr sjednán nemá. Dle informací od zdravotní pojišťovny je do [datum] stále studentem. I přes tuto skutečnost však žalovaný souhlasil se zrušením vyživovací povinnosti. 3. Usnesením ze dne 15. 8. 2023, č. j. 14 C 128/2023-11 a č. j. 14 C 128/2023-12 byli účastníci vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Účastníci se k uvedené výzvě soudu nevyjádřili. 4. Podáním ze dne [datum] však žalovaný sdělil soudu, že od [datum] uzavřel pracovní poměr na dobu určitou do [datum] se společností [právnická osoba] a souhlasí proto s ukončením vyživovací povinnosti žalobce ke dni [datum]. K dotazu soudu v návaznosti na podání ze dne [datum] uvedl žalovaný podáním ze dne 16. 10. 2023, že nadále souhlasí s ukončením vyživovací povinnosti žalobce, avšak ke dni [datum]. 5. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], ke kterému se žalobce bez omluvy nedostavil, přestože byl v reakci na přípis žalobce ze dne [datum] poučen soudem, jakým způsobem se z jednání soudu omluvit, popřípadě požádat o odročení jednání. Žalovaný se k nařízenému jednání soudu dostavil. Soud proto věc projednal a ve věci rozhodl v neúčasti žalobce. 6. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 7. Z rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto rozsudkem byl změněn rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a to tak, že výživné, které byl žalobce povinen platit pro tehdy nezletilého žalovaného v částce 900 Kč měsíčně, se počínaje dnem [datum] zvýšilo na částku 1 100 Kč měsíčně splatnou vždy do každého 15. dne běžného měsíce předem k rukám matky (výrok I.). Výrokem II. uvedeného rozsudku byl stanoven nedoplatek na výživném vzniklý jeho zvýšením za období od [datum] do [datum] ve výši 800 Kč. Výrokem III. bylo rozhodnuto o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 8. Soud vzal dále za svá skutková zjištění také shodné tvrzení účastníků o tom, že žalovaný úspěšně vykonal ústní zkoušku ve výučním oboru dne [datum]. Od [datum] byl zaměstnán jako brigádník u společnosti [právnická osoba] 9. Na základě provedených důkazů a shodných skutkových tvrzení účastníků učinil soud závěr o skutkovém stavu, že žalovaný je schopen vydělávat si na své živobytí prací, již není studentem a je schopen živit se sám, neboť každodenní studium, kterému se věnoval a které představovalo jeho přípravu pro budoucí výkon povolání, již úspěšně ukončil. 10. Podle ust. § 911 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 11. Z hlediska právního posouzení věci je namístě zdůraznit, že základním a obecným předpokladem pro vznik a trvání vyživovací povinnosti je tzv. stav odkázanosti na výživu na straně oprávněného, tedy neschopnost samostatně uspokojovat všechny své potřeby, ať už vlastní prací či ze svého majetku či jinak. Z hlediska právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud v projednávané věci k závěru, že stav odkázanosti na výživu na straně žalovaného vůči žalobci, pro který byla žalobci stanovena vyživovací povinnost naposledy rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kterým bylo rozhodnuto o trvání vyživovací povinnosti žalobce vůči žalovanému a o změně výše výživného, pominul tím, že žalovaný úspěšně ukončil studium. Žalovaný se tedy dále soustavně nepřipravuje na své budoucí povolání, je schopen samostatně se živit. Na uvedeném závěru ničeho nemění ani skutečnosti sdělené žalovaným, a to zejména skutečnost, že žalovaný v měsících [anonymizováno] [rok] a [anonymizováno] [rok] pracoval pouze brigádně, když do zaměstnání na plný úvazek poté nastoupil v [anonymizováno] roku [rok]. Pro posouzení zániku vyživovací povinnosti žalobce je však klíčová skutečnost, že žalovaný úspěšně ukončil studium vykonáním závěrečné zkoušky dne [datum] a od této doby se dále nepřipravuje na své budoucí povolání. S ohledem na uvedené soud shledal žalobu důvodnou, žalobě zcela vyhověl a s účinností od [datum] zrušil vyživovací povinnost žalobce vůči žalovanému naposledy stanovenou shora uvedeným rozsudkem. Podle § 153 odst. 2 o. s. ř. může soud překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhají, jen tehdy, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky. Žalobce vymezil ve svém doplnění žaloby dobu, od níž požaduje zrušit vyživovací povinnost vůči žalovanému, soud proto vycházel z návrhu žalobce a o zrušení vyživovací povinnosti rozhodl ke dni [datum]. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud na základě ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. dle zásady procesního úspěchu účastníků tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobci, jehož návrhu bylo soudem vyhověno, žádné náklady řízení nevznikly.