16 C 108/2023-71 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplecení částky 112 631,51 Kč s příslušenstvím s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] jako nepodnikající fyzické osoby smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčila žalovaná žalobci 100 000 Kč, tak, že tuto částku poukázala na žalovaným označený účet. Dle dohody stran měla být poskytnutá částka vrácena do [datum] spolu s úrokem ve výši 10 % ročně z jistiny. Pro případ prodlení žalovaného s vrácením zápůjčky a/nebo úroku sjednali účastníci smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z dlužné částky.Následně účastníci sjednali celkem pět dodatků ke smlouvě ze dne [datum], kterými prodloužili splatnost zápůjčky vždy o jeden rok, když žalobkyně chtěla žalovanému, který neměl finanční prostředky na vrácení zápůjčky, vyjít vstříc. Účastníci vyčíslili smluvní úrok ve výši 10 000 Kč za první rok zápůjčky i za každý rok, o který byla zápůjčka prodloužena. Žalovaný každý rok uhradil žalobkyni smluvní úrok. Splatnost jistiny tak dle uzavřených dodatků nastala dne [datum], stejně tak i splatnost úroku za období od [datum] do [datum]. Žalobkyně se pokusila vyřešit spor smírně, z jednání bylo zřejmé, že žalovaný si je vědom své povinnosti k úhradě dlužné jistiny, úroku i smluvní pokuty. Výsledkem jednání bylo, že žalovaný uhradil žalobkyni dne [datum] částku 100 000 Kč, jako jistinu ze smlouvy. Další nároky žalobkyně již neuhradil ani přes opakované výzvy. Žalobkyně se tedy touto žalobou domáhá úhrady smluvního úroku ve výši 10% ročně za období od [datum] do [datum], jehož splatnost nastala dne [datum]. Dále je požadován zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 10 000 Kč (smluvní úrok) od [datum] a smluvní pokuta ve výši 0,3 % denně z částky 110 000 Kč (jistina a smluvní úrok) od [datum] do [datum] a za období od [datum] do [datum] z částky 10 000 Kč (dlužný smluvní úrok). Celková výše smluvní pokuty činí 96 600 Kč. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť výši smluvní pokuty považuje za příliš vysokou. Poukázal na to, že jistina dluhu činila 100 000 Kč a žalovaný uhradil žalobkyni v průběhu smluvního vztahu smluvní úrok v celkové výši 50 000 Kč. Nárok na smluvní pokutu, který uplatňuje žalobkyně tak žalovaný považuje v hrubém nepoměru k poskytnuté majetkové hodnotě a žádá soud o jeho moderaci. 3. Dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Dne [datum] uzavřeli účastníci Smlouvu o půjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému do tří dnů od podpisu smlouvy částku 100 000 Kč na účet dlužníka označený ve smlouvě, a to k uskutečnění jeho developerského záměru. Faktické poskytnutí této částky žalovaný nerozporoval a také vyplývá z následného uzavření dodatků ke smlouvě. Dlužník se zavázal poskytnuté prostředky splatit spolu se sjednaným 10% úrokem do [datum]. Pro případ, že by žalovaný nevrátil půjčené finanční prostředky a/nebo neuhradil úroky ani v den splatnosti sjednané půjčky, sjednali účastníci závazek žalovaného uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,3 % denně z částky jistina a/nebo úroků, se kterou je v prodlení. Následně uzavřeli účastníci celkem pět dodatků k této smlouvě (poslední dodatek je chybně označen jako dodatek [číslo]), kterými prodloužili trvání zápůjčky vždy o 1 rok, tedy postupně až do [datum]. Současně z dodatků vyplývá, že žalovaný uhradil žalované každý rok úroky za předchozí rok vždy v částce 10 000 Kč ke dni podpisu dodatku. (zjištěno ze smlouvy ze dne [datum] a z dodatků). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky (dlužná jistina, smluvní úrok, smluvní pokuta a zákonný úrok z prodlení) výzvou ze dne [datum]. Stejnou výzvou je požadována po žalovaném také úhrada na dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum]. Na výzvu žalovaný reagoval dopisem ze dne [datum] tak, že požádal o osobní schůzku k vyřízení celé věci. Účastníci spolu komunikovali už v roce 2020 a na počátku roku 2021, jak vyplývá z předložené emailové komunikace. Z ní vyplývají částečná plnění, existence vícero půjček, avšak bez bližší specifikace. Následovala ještě komunikace právní zástupkyně žalobkyně a žalovaného, následně též právně zastoupeného, jak vyplývá z komunikace z března až července 2022. Účastníci se snažili vyřešit dluhy z obou smluv o zápůjčce, k dohodě však nedošlo zejména pro výši smluvní pokuty. Z komunikace je zřejmé, že u smlouvy ze dne [datum] si účastníci sjednali smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z dlužné částky. 4. Podle ust. § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém. 6. Podle ust. § 2051 o. z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty. 7. Soud posoudil nárok podle shora citovaných ust. občanského zákoníku a zejména podle uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V daném případě se žalobkyně domáhá vrácení dlužných nároků ze smlouvy o zápůjčce, kterou účastníci uzavřeli. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, dle smlouvy vznikl žalobkyni vedle nároku na vrácení dlužné jistiny, která byla uhrazena před podáním žaloby a není předmětem řízení, také nárok na zaplacení smluvního úroku ve výši 10% ročně. Smlouva byla uzavřena na 1 rok a následně opakovaně prodloužena písemnými dodatky. Při podpisu každého dodatku účastníci právě podpisem dodatku stvrdili, že smluvní úrok za předchozí dobu jednoho roku byl žalovaným vždy uhrazen. Žalovaný nerozporoval, že dlužnou jistinu uhradil dne [datum], jak tvrdila žalobkyně, ačkoliv tak měl učinit nejpozději [datum], jak vyplývá z dodatku ze dne [datum]. Je tedy zřejmé, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, a to jak dlužné jistiny za období od [datum] do [datum], tak i smluvního úroku od [datum] do dne sjednané splatnosti (dle čl. V. smlouvy), tedy do [datum]. Žalovaný nerozporoval ani to, že smluvní úrok za toto období nebyl uhrazen. Jediné, co rozporoval, byla sjednaná výše smluvní pokuty, když poukázal na to, že výše poskytnuté jistiny činila 100 000 Kč a na smluvním úroku uhradil žalované 50 000 Kč. Takové plnění považuje za dostatečné a odmítá další nároky žalobkyně původně označované jako příslušenství. Na jednání soudu pak strana žalovaná upřesnila, že má na mysli smluvní pokutu. Současně žalovaný navrhnul její moderaci. Soud však tento návrh opírající se o ust. § 2051 o. z. shledal nedůvodným. Pokud žalovaný v souvislosti se smluvní pokutou poukazuje na to, že již žalobkyni uhradil smluvní úrok ve výši 50% dlužné jistiny, je třeba poukázat na to, že jde o úrok za dobu trvání zápůjčky, tedy za dobu 5 let, která odpovídá sjednané výši úroku 10 % ročně. Smluvní úrok představuje určitou odměnu za poskytnutí finančních prostředků a bylo pouze na žalovaném, zda dlužnou jistinu vrátí k původnímu datu splatnosti (a uhradí žalobkyni„ pouze“ 10%), či s žalobkyní sjedná (nepochybně k jeho žádosti) splatnost pozdější. Naproti tomu smluvní pokuta představuje způsob utvrzení závazku, tedy jakousi pojistku (sankci) pro případ prodlení s úhradou dluhu. Její sjednání má motivovat dlužníka k úhradě dluhu řádně a včas. V posuzovaném případě sazbu 0,3 % denně sjednanou účastníky v čl. V smlouvy nepovažuje soud za nepřiměřenou zejména proto, že dne [datum] uzavřeli účastníci další smlouvu o zápůjčce, ve které byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, jak vyplývá z předžalobní výzvy. Tato skutečnost nesvědčí o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty, spíše o účelovosti uplatněné námitky. Smluvní pokutu nelze považovat za nepřiměřenou ani proto, že dosáhla částky 96 600 Kč, neboť výsledná částka je přímo úměrná výši dluhu a délce prodlení. V posuzovaném případě je její výše tedy především důsledkem toho, že žalovaný ke dni splatnosti neplnil ani částečně a jeho prodlení trvalo téměř 9 měsíců. 8. S ohledem na shora uvedené nevyhověl soud návrhu žalovaného na moderaci sjednané smluvní pokuty a přiznal žalobkyni všechny žalobou uplatněné nároky, tedy jak smluvní pokutu ve výši 96 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, tak smluvní úrok ze zápůjčky ve výši 10 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne její splatnosti do dne skutečného zaplacení dne [datum], kapitalizovaný v částce 6 031,51 Kč. Úrok z prodlení byl přiznán dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., k