16 C 265/2023-42 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se proti žalovanému domáhá zaplacení částky 29 617 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu [číslo] s produktovým názvem [příjmení] [anonymizováno] v hotovosti týdenní 02/ 2018. Nedílnou součástí smlouvy byly i smluvní podmínky. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 19 017 Kč představujícím úrok se zápůjční úrokovou sazbou 29% ročně a další náklady za zpracování, doručení, flexibilní splácení, administrativní činnosti a komfortní splácení, a to v 60 týdenních splátkách po 684 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla uhrazena dne [datum], žalovaný uhradil celkem částku 26 400 Kč. Ta byla započtena v částce 13 195,48 Kč na jistinu a v částce 13 204,52 Kč na poplatek. Požadována je dlužná jistina ve výši 8 804,52 Kč, dlužný poplatek ve výši 5 812,48 Kč, smluvní pokuta ve výši 11 000 Kč v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek, ohledně nichž je žalovaný v prodlení ke dni [datum], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení k [datum], sankční poplatky v souvislosti s vymáháním pohledávek ve výši 4 000 Kč, smluvní úrok ve výši 11,75 % ročně z nesplacené jistiny od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro okamžité splacení dluhu stanovené ve výzvě spojené s oznámením o postoupení pohledávky a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny rovněž od [datum]. Žalobce nabyl žalovanou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Dokazováním bylo zjištěno, že žalovanému byla na základě smlouvy poskytnuta zápůjčka ve výši 22 000 Kč v hotovosti, v den podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. Žalobce prokázal, že je oprávněn vymáhat žalovanou pohledávku a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], když z přílohy k této smlouvě vyplývá, že předmětem postoupení je i žalovaná pohledávka. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak shora uvedeno, postupitelem. 3. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 téhož zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ust. § 87 odst. 1 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 4. Ze shora cit. ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že jednou z podmínek platnosti úvěrových smluv je povinnost poskytovatele úvěru zkoumat kvalifikovaným způsobem úvěruschopnost. V daném případě z žalobních tvrzení vyplývá, že posouzení úvěruschopnosti provedl původní věřitel svým vázaným zástupcem, který disponuje všeobecnými a odbornými znalostmi a dovednostmi nezbytnými pro poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ten před podpisem smlouvy ověřil příjmy žalovaného prostřednictvím výplatních pásek za měsíce září a říjen 2018, dále zjistil, že je žalovaný zaměstnán u [právnická osoba], výrobní družstvo. Všechny tyto údaje zanesl do zákaznické karty, kterou sepsal spolu s žalovaným. Při pořizování zákaznické karty také vázaný obchodní zástupce ověřil odhadované měsíční výdaje žalovaného na bydlení, energie, telefon a platby týkající se vyživovaných osob. Žalobce dále uvedl, že dokumenty, na základě kterých je ověřována úvěruschopnost, předkládá případný žadatel obchodnímu zástupci vždy. Mezi tyto dokumenty patří pravidelné fixní výdaje, které vázaný obchodní zástupce prověřuje z příslušných dokladů (předpis nájemného, výpis z účtu, předpis zálohových faktur za energie, vyúčtování služeb apod.). Pravdivost a úplnost všech vyplněných údajů na zákaznické kartě stvrdil žalovaný svým podpisem, informace z těchto ověřených a platných dokumentů vyplnil vázaný obchodní zástupce do zákaznické karty, do části k tomu určené. 5. Z žalobcem předložené zákaznické karty ze dne [datum], která je zároveň žádostí o spotřebitelský úvěr, vyplývá, že žalobce ohledně úvěruschopnosti žalovaného vyšel ze zjištění, že žalovaný je svobodný. Ohledně druhu bydlení jsou postupně zaškrtnuty tři kolonky, dvě z nich jsou následně přeškrtnuty (spoluvlastník, žije s rodiči), pravděpodobně tedy má žalovaný bydlet ve vlastním. Žalovaný je dle karty zákazníka zaměstnaný na plný úvazek, jeho čistý příjem zjištěný na základě předložených výplatních pásek činil 20 840 Kč, žalovaný předložil pracovní smlouvu. V kartě jsou uvedeny další příjmy domácnosti ve výši 17 000 Kč. Žalovaný nehradí žádné splátky, jeho odhadované výdaje činí 8 000 Kč měsíčně. Žalobce v kolonce ověřené dokumenty označil pracovní smlouvu a výplatní pásky za dva měsíce. Součástí karty je i prohlášení spotřebitele o pravdivosti údajů, které původnímu věřiteli poskytnul. Kromě zákaznické karty žalobce nepřipojil k žalobě žádný jiný důkaz vztahující se k jeho povinnosti před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného. Již ze samotné karty je zřejmé, že žalovaný tuto svou povinnost nesplnil. Ze shora citovaného ust. § 86 zák. č. 257/2016 Sb. se podává, že poskytovatel úvěru posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané splátky, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, způsobu plnění dosavadních dluhů, přičemž vychází z nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z dostupných databází nebo i z jiných zdrojů. Z tvrzení žalobce a ze zákaznické karty vyplývá, že žalobce pouze prověřil příjmy žalovaného (za předpokladu, že mu byly tvrzené výplatní pásky a pracovní smlouva skutečně předloženy), o řádném posouzení a prověření se však v žádném případě nedá hovořit, pokud jde o výdaje žalovaného. Z karty klienta je zřejmé, že se vychází z odhadovaných měsíčních výdajů 8 000 Kč, aniž byla jejich výše patrně jakkoliv doložena nebo jinak ověřena. Pokud žalobce tvrdí, že doklady týkající se výdajů žalovaného jsou vázanému zástupci předkládány vždy a tyto údaje jsou zapisovány do zákaznické karty na místa k tomu určená, pak jednak žalobce k tomu nepředložil žádné důkazy, navíc na zákaznické kartě nejsou žádné kolonky, kam by bylo možné uvést konkrétní předkládané listiny prokazující výdaje žadatele o úvěr. Je tedy zřejmé, že původní věřitel řádně neprověřil výdaje žalovaného a nemohl tak řádně posoudit jeho schopnost splácet poskytnutý úvěr. Současně vyšel pouze z prohlášení spotřebitele o pravdivosti poskytnutých údajů, aniž tyto dále ověřoval. V této souvislosti soud odkazuje např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dle kterého“ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.“ K tomu soud podotýká, že žalobce ani netvrdí jakékoliv další ověřování údajů ve veřejně přístupných databázích. Soud tedy uzavírá, že žalobce neprokázal, že by jeho předchůdce při uzavírání smluv s žalovaným řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného. Žalobce byl při jednání soudu seznámen s tímto názorem soudu, další důkazní návrhy již nepodal. 6. Protože právní předchůdce žalobce nepostupoval při uzavírání předmětné smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, je tato smlouva absolutně neplatná a k této neplatnost