16 C 3/2023-23 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 11 428 Kč s tím, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedl žalobce v souladu se smlouvou na účet žalovaného uvedený ve smlouvě, a to dne [datum], čímž došlo k čerpání úvěru. Zbytek peněžních prostředků ve výši 2 500 Kč převedl žalobce v souladu se smlouvou na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Účastníci si ve smlouvě o úvěru dohodli, že úvěr společně s úroky v celkové částce 37 500 Kč uhradí žalovaný v pravidelných 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění úvěru ke dni [datum]. Z důvodu neplnění smlouvy o úvěru podal žalobce proti žalovanému žalobu, přičemž ve věci rozhodl okresní soud v [obec] rozsudkem ze dne 6. 8. 2021, č. j. 16 C 238/2021-13, který je pravomocný a vykonatelný. Pohledávka z tohoto exekučního titulu byla uhrazena ke dni [datum]. Žalobce tak po žalovaném požaduje v souladu se smlouvou smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek od [datum] do [datum] v celkové částce 11 428 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Dokazováním bylo zjištěno, že dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč počínaje dnem [datum] s tím, že datum poslední splátky byl sjednán k [datum]. Splátky zahrnovaly úrok s roční zápůjční úrokovou sazbou 21,55 %. Úvěr měl být žalovanému poskytnut na jeho účet č. [bankovní účet] Součástí smlouvy byly úvěrové podmínky a také formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Účastníci ve smlouvě sjednali důsledky porušení povinností stran úvěrové smlouvy, mimo jiné pro případ prodlení zákazníka s úhradou jedné splátky či její části po dobu delší než dva měsíce nastává splatnost neuhrazeného zůstatku úvěru, a to dnem, kdy poskytovatel odeslal zákazníkovi písemné oznámení o zesplatnění úvěru. Dále účastníci sjednali povinnost zákazníka uhradit smluvní pokutu za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté splátky, a to ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky za každý den prodlení. V případě, kdy se stane úvěr v důsledku prodlení splatný, je zákazník povinen zaplatit smluvní pokutu ve stejné výši z neuhrazeného zůstatku úvěru. Současně žalobce vyčíslil smluvní pokuty. Po přiznání nároku rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 8. 2021, č. j. 16 C 238/2021-13, požaduje nyní žalobce navazující smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazených splátek od [datum] do [datum] (den uhrazení dlužné jistiny) v celkové částce 11 428 Kč. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva na uhrazení dodatečné smluvní pokuty. 4. Žalovaný nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. 5. Po právní stránce nárok žalobce vychází z ust. § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle kterého ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal plně procesně úspěšnému žalobci jejich náhradu. Náklady řízení tvoří odměna právního zástupce žalobce a náhrada jeho hotových výdajů dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek. 7. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, kdy účastníci vůči takovému postupu neměli námitek a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 101 odst. 4 a § 115a o. s. ř.).