16 C 52/2023-16 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se po žalovaném domáhá zaplacení částky 19 701 Kč s příslušenstvím s tím, že dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal za takto dodanou elektřinu řádně a včas zaplatit cenu dle smlouvy. V souladu s tím dodal žalobce žalovanému v období od [datum] do [datum] elektřinu za cenu 19 701 Kč, kterou žalovanému vyúčtoval fakturou [číslo] ze dne [datum] splatnou dne [datum]. Žalovaný však na svůj dluh ničeho neuhradil. Dne [datum] byla ještě žalovanému zaslána předžalobní upomínka. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Skutková tvrzení učiněná v žalobě má soud za prokázaná ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze shora uvedené faktury a z předžalobní upomínky. Z nich má soud za prokázané, že žalobce na základě shora uvedené smlouvy dodával žalovanému do odběrného místa [anonymizována dvě slova] [číslo], [PSČ] [obec], elektřinu, kterou mu vyúčtoval shora uvedenou fakturou. 4. Žalovaný nenabízí skutková tvrzení ani důkazy o byť jen částečné úhradě dluhu, ani jinak nezpochybňuje listinné důkazy strany žalující, které soud pro jejich vzájemnou souladnost a vnitřní logiku považuje za věrohodné. Proto soud žalobě jako důvodné vyhověl. 5. Nárok žalobce vychází z ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) O příslušenství pohledávky bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., když přiznal plně procesně úspěšnému žalobci jejich náhradu. Náklady řízení zahrnují odměnu právního zástupce žalobce a náhradu jeho hotových výdajů dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., obojí navýšené o 21 % DPH, když právní zástupce žalobce osvědčil, že je plátcem této daně. Žalobci rovněž přísluší náhrada za zaplacený soudní poplatek. 7. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání, když účastníci vůči takovému postupu neměli námitek a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 101 odst. 4 a § 115a o. s. ř.).