17 C 481/2022-89 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně, ještě pod názvem [právnická osoba], se žalobou podanou k soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 31 857,17 Kč. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru (dále jen„ Smlouva“). Smlouva byla uzavřena za použití prostředku komunikace na dálku tak, že žalovaný prostřednictvím těchto prostředků požádal elektronickým podepsáním návrhu Smlouvy žalobkyni o její uzavření, s tím, že elektronický podpis tohoto Návrhu byl připojen na základě zadaného kódu, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím SMS na ověřené telefonní číslo a žalobkyně tento návrh akceptovala opatřením Smlouvy elektronickým podpisem. Kartu Mall pay žalobkyně odesílala žalovanému poštou na adresu zadanou přímo žalovaným. Kartu nelze použít k žádným platbám, dokud žalovaný v zabezpečené části klientského portálu nepotvrdí její převzetí a nepožádá zde o její aktivaci. Přístup do svého zákaznického účtu má přitom pouze žalovaný. Před uzavřením Smlouvy žalobkyně přezkoumala schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Vycházela přitom z pokročilých scoringových a sociodemografických modelů a z výše příjmů a výdajů žalovaného. Žalobkyně si vyžádala od žalovaného potvrzení jím tvrzeného příjmu. Zároveň žalobkyně ověřovala výši výdajů žalovaného mimo jiné tím, že zkoumala platební morálku žalovaného prostřednictvím lustrace insolvenčního rejstříku, centrální evidenci exekucí, BRKI/NRKI. Žalobkyně z uvedených zdrojů nezjistila žádné informace, které by naznačovaly, že by žalovaný neměl být v budoucnu schopný poskytnutý úvěr řádně splácet. Na základě uzavřené smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 30 000 Kč. Na úvěrový účet žalovaného se připisovaly platby za zboží a služby, bezhotovostní platby za zboží a služby a výběry v hotovosti z bankomatů a rovněž veškeré poplatky podle platného ceníku. Žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni splatit vždy do 20. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž došlo k jejich vyčerpání. Žalovaný ani přes výzvy nedoplatek neuhradil, neuhrazená částka se dne [datum] stala splatnou a žalobkyně přistoupila k odstoupení od Smlouvy. Dlužná část ve výši 31 857,17 Kč se skládá z vyčerpaných finančních prostředků a z případných neuhrazených poplatků za vedení účtu v souhrnné výši 27 761,17 Kč a z poplatků ve výši 4 096 Kč. Tyto poplatky jsou tvořeny poplatky za upomínky v celkové výši 1 200 Kč (200 Kč za každou odeslanou upomínku) a z nákladů na vymáhání pohledávky ve výši 2 896 Kč. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, tento však byl zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. 3. K výzvě soudu, jakým způsobem žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, žalobkyně mimo jiné uvedla, že prostřednictvím nahlédnutím do databáze NRKI ověřila, že žalovaný má sjednán jeden existující úvěr s celkovou měsíční splátkou ve výši 2 437 Kč. Dále uvedla, že žalovaný v žádosti uvedl své pravidelné měsíční příjmy a výdaje ve výši 23 000 Kč a 2 500 Kč. Tvrzené měsíční příjmy žalovaného žalobkyně ověřovala taktéž prostřednictvím výpisu z účtu, kde celkové příjmy ze závislé činnosti činily 45 073 Kč. Dále žalobkyně ověřila, že žalovaný platí nájem ve výši 11 054 Kč. 4. Soud ve věci nařídil jednání na [datum], k tomuto jednání se dostavila žalobkyně, oproti žalovanému, který se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud tak vycházel z důkazů předložených žalobkyní. 5. Z detailu dotazu ze dne [datum] soud zjistil, že u žalovaného byl dohledán úvěr na částku 160 000 Kč s celkovou částkou ke splacení ve výši 231 515 Kč, kdy výše měsíční splátky činila 2 437 Kč. Z výpisu z registru klientských informací vyplývá, že je zde uvedeno jméno a příjmení žalovaného, jeho rodné číslo, trvalé bydliště. Ze Seznamu kontraktů soud zjistil, že úvěr s celkovou splatnou částkou ve výši 231 515 Kč byl sjednán dne [datum]. Z oddílu nadepsaného jako Seznam žádostí soud zjistil, že dne [datum] byly žalovanému odmítnuty žádosti o zřízení kreditní splátkové karty a revolvingový úvěr s úvěrovými rámci 16 980 Kč a 20 000 Kč. 6. Z výpisu z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že je zde dne [datum] zaúčtována příchozí platba ve výši 27 700 Kč od [právnická osoba] [příjmení] spol. s r.o., dne [datum] platba ve výši 17 373 Kč od [právnická osoba] spol. s r.o., dne [datum] je na účtu zaznamená úhrada částky 11 054 Kč s popisem nájemné, dne [datum] je zde zaevidována plánovaná splátka úvěru ve výši 484 Kč. 7. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 30 000 Kč; smlouva o úvěru byla ze strany žalovaného podepsána dne [datum]. 8. Z listiny označené jako Data dodaná klientem (č. l. 47 spisu) soud zjistil, že je zde uvedeno jméno a příjmení žalovaného, emailová adresa, telefonní číslo, rodné číslo, průkaz totožnosti, místo trvalého bydliště. 9. Z dopisu ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o zesplatnění dluhu a odstoupení od Smlouvy o spotřebitelském úvěru. 10. Dne [datum] pak byla žalovanému adresována předžalobní výzva. 11. Z listiny označené jako Ekonomická a finanční data vyplývá, že u žalovaného je uveden jako druh bydlení u rodičů, zdroj příjmu uvedeno zaměstnání u [právnická osoba] [příjmení] spol. s.r.o., čistý měsíční příjem je uveden 23 000 Kč. Pravidelné měsíční údaje uvedeno 2 500 Kč, měsíční splátky úvěru je uvedeno 0 Kč. 12. Žalovaný soudu nenabídl žádná skutková tvrzení ani důkazní návrhy, ze kterých by vyplývalo, že by na vymáhanou pohledávku bylo byť jen částečně cokoliv zaplaceno, nebo že by výše vymáhané pohledávky neodpovídala skutečnosti. 13. Z provedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně na základě uzavřené Smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částku 30 000 Kč. Necelé dva měsíce před uzavřením této Smlouvy přitom byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 160 000 Kč s celkovou částkou ke splacení ve výši 231 515 Kč a výší měsíční splátky 2 437 Kč. Dne [datum] byly žalovanému odmítnuty dvě žádosti o úvěr s úvěrovými limity 16 980 Kč a 20 000 Kč. Žalovaný měl příjem ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba], uvedl, že bydlí u rodičů, přitom ale ze svého účtu hradil nájemné ve výši 10 054 Kč. Jako měsíční výdaje přitom žalovaný uvedl pouze částku 2 500 Kč. 14. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 17. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, konkrétně pak z právní věty, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvu o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 Směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. 18. Z citovaného rozhodnutí soudního dvora vyplývá, že povinností vnitrostátních soudů je z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k poruš