21 C 177/2023-14 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení žalované částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla [registrační značka] nezaplatil příspěvek za období od 22. 4. 2021 do 28. 1. 2022, kdy nebylo vozidlo pojištěno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. K projednání věci samé soud v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), nenařizoval jednání. Dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z informace o vozidle a povinných osobách soud zjistil, že žalovaný je od 20. 10. 2018 vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka] ([VIN kód]). Jde o nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg. Podle tvrzení žalobkyně nebylo pro uvedené vozidlo v období od 22. 4. 2021 do 28. 1. 2022 sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Dlužnou částku žalovaný ani přes opakované výzvy neuhradil (viz výzvy k úhradě z 17. 2. 2022, 5. 5. 2022 a 23. 6. 2022, upomínky z 10. 8. 2022, 25. 5. 2022 a 27. 9. 2022, výzvy z 25. 8. 202, 25. 9. 2022 a 24. 10. 2022, předžalobní výzvy z 1. 11. 2022, 20. 10. 2022 a 6. 1. 2023). 5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), a § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dospěl k závěru, že žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla, které nebylo v období od 22. 4. 2021 do 28. 1. 2022 pojištěno, je povinen zaplatit příspěvek ve výši 24 252 Kč (za 282 dní po 86 Kč). Rovněž je povinen zaplatit žalobkyni náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva ve výši 900 Kč (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). 6. Jelikož žalovaný nezaplatil dluh včas, má žalobkyně též právo na úhradu úroků z prodlení (§ 1958 odst. 2 a § 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení č. 351/2013 Sb., § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal náhradu nákladů v plné výši. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 971 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou ve výši 1 452 Kč. Zástupkyně žalobkyně učinila v řízení tři úkony právní služby, kterými jsou převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif)), výzva k plnění a písemné podání ve věci samé (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu). Za každý z těchto úkonů právní služby náleží mimosmluvní odměna ve výši 300 Kč (§ 14b odst. 1 bod 2. advokátního tarifu), která se zvyšuje o 100 Kč paušální náhrady hotových výdajů podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu. Zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH, k nákladům řízení se tedy přičítá DPH v sazbě 21 %, tj. 252 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení činí 2 423 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit k rukám její zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 8. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyně zaplatila soudní poplatek ve výši 1 007 Kč. Správně mělo být zaplaceno 971 Kč, neboť příslušenství (včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky, viz § 513 občanského zákoníku) netvoří základ poplatku (§ 6 odst. 1 zákona o soudních poplatcích). Přeplatek ve výši 36 Kč se žalobkyni nevrací (§ 10 odst. 1 věta čtvrtá zákona o soudních poplatcích). 9. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).