26 C 382/2022-42 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Návrhem doručeným soudu dne [datum], doplněným podáním ze dne [datum], se žalobce domáhal změny rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 16. 4. 2019 č. j. 22 P 8/2010-542, 22 P a Nc 48/2019, 22 P a Nc 54/2019, na jehož základě mu byla jeho matka povinna přispívat na výchovu a výživu částku ve výši 1 000 Kč měsíčně, a to tak, aby matce bylo uloženo přispívat mu na výživu částkou ve výši 3 500 Kč měsíčně. 2. Žalovaný uvedl, že má vyšší náklady na vzdělání, studuje Střední odborné učiliště [obec], přičemž musí hradit internát, své cestovní výlohy, stravování a oblékání. 3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkové okolnosti: Žalobce studuje na Středním odborném učilišti [obec] [anonymizována čtyři slova]. Je žákem [anonymizováno] ročníku, v týdnu je ubytován na internátu, přičemž na úhradu stravy a ubytování je na konto na internátu každý měsíc poukazována platba ve výši 3 500 Kč. Z tohoto konta jsou následně sráženy částky odpovídající měsíčním úhradám vyúčtované internátem. Jedná se o částky v průměrné výši 2 625 Kč měsíčně (zjištěno z potvrzení o studiu a vyúčtování plateb na stravu a ubytování). Dále má žalobce výlohy na cestovné z domova v obci [obec] u [anonymizována dvě slova] do [obec], kam jezdí v neděli autobusem a v pátek se zase autobusem vrací domů. Žije se svým otcem a svými [anonymizováno] sourozenci v obecním bytě, otec je v invalidním důchodu a jeho jediným příjmem je invalidní důchod ve výši 16 300 Kč měsíčně. Nejstarší bratr žalobce je již zletilý a živí se sám, žije taktéž s otcem žalobce ve společné domácnosti, dále tam s nimi žijí další tři nezletilé děti, sourozenci žalobce, pro které je rovněž stanoveno výživné, které je matka povinna hradit k rukám otce. Otec žalobce hradí nájem ve výši 2 630 Kč měsíčně, dále má pravidelné úhrady ve výši 981 Kč měsíčně na topení, 3 500 Kč měsíčně na elektřinu, 300 Kč měsíčně na vodu a dále běžné výdaje na jídlo a provoz domácnosti. Žalobci otec hradí internát ve výši 2 500 Kč měsíčně a dále mu na jeho výlohy a potřeby dává 4 000 Kč měsíčně. Mimo výživného stanoveného soudem žalovaná žalobci nic neposkytuje, nic za něj nehradí, vídá se s ním občas, ale nic mu nedává, a to ani dárky k Vánocům, k narozeninám, k svátku, či jiným příležitostem. Oblečení, boty, ani jiné potřeby mu nekupuje. 5. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a ač řádně předvolána k jednání soudu se nedostavila. Co se týče jejích poměrů, soud vyšel zejména ze zprávy insolvenčního správce a potvrzení o příjmech, které si vyžádal od zaměstnavatele, kterým je [nemocnice]. Matka vydělává průměrně 26 181 Kč měsíčně, je v úpadku a má schválené oddlužení, z jejího příjmu jsou tak prováděny srážky, které jsou zasílány na účet insolvenčního správce, aktuální míra uspokojení nezajištěných věřitelů v oddlužení činí 15,72 %. V rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 2. 2023 č. j. 22 P 8/2010-660, 50 P a Nc 45/2022, ve kterém bylo rozhodováno o výživném pro nezletilé děti žalované, tedy nezletilé sourozence žalobce, bylo konstatováno, že žalovaná bydlí na ubytovně a její náklady na bydlení činí 2 000 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaná se ve věci nevyjádřila a na jednání se nedostavila, její další případné výdaje soud nezjistil a zjištění Okresního soudu ve věci nezletilých dětí o výdajích na bydlení vzal jako podpůrné při svých úvahách o stanovení výše výživného pro žalobce. 6. Podle § 913 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 7. Podle § 914 občanského zákoníku je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. 8. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. 9. Soud po provedení dokazování dospěl k závěru, že návrh žalobce na zvýšení výživného je důvodný. Od doby posledního rozhodnutí o výši výživného došlo nejen ke změně výdělkových poměrů matky, která má nyní stabilní zaměstnání, v němž dosahuje průměrného měsíčního příjmu ve výši cca 26 000 Kč, ale změnily se rovněž potřeby žalobce, který nyní studuje na střední škole a pobývá na internátu. O víkendech žije u svého otce, matka mu nad rámec výživného stanoveného soudem ničeho nepřispívá, stýká se s ním občasně. U matky žalobce nepřespává ani s ní jinak netráví čas. V mezidobí od vydání posledního rozsudku významně vzrostly náklady na bydlení, energie, potraviny i ošacení. Proto považuje soud návrh žalobce za důvodný a přiměřený. Stanovená částka odpovídá jak možnostem a schopnostem a majetkovým poměrům matky, tak odůvodněným potřebám žalobce. 10. Vzhledem k tomu, že zvýšením výživného s účinností od měsíce září loňského roku vznikl na výživném žalované dluh, přičemž celkově se jedná vzhledem k příjmům matky o poměrně vysokou částku, byla matce povinnost hradit jednotlivé nedoplatky na výživném umožněna formou pravidelných měsíčních splátek. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních. Nebyly shledány žádné okolnosti případu, které by přiznání náhrady nákladů některému z účastníků odůvodňovaly.