30 C 227/2023-17 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 10 935 Kč s příslušenstvím, která představuje příspěvek placený vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zák. č. 168/1999 Sb., a to ohledně vozidla [registrační značka] v období od [datum] do [datum] a dále v období [datum], [datum] 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a nereagoval ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasil. 3. Dokazováním bylo zjištěno, že žalovaný byl evidován jako vlastník nebo provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru 1 850 – 2 500 cm3, [registrační značka], ke kterému nebylo v období od [datum] až do [datum] a od [datum] až do [datum] sjednáno pojištění o odpovědnosti z provozu vozidla, ač bylo evidováno jako provozované. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku ve výši 4 095 a ve výši 6 240 Kč. Dále žalobkyně vyzvala žalovaného poplatku spojeném s mimosoudním uplatnění práva na příspěvek ve výši 2x 300 Kč, žalovaný však ničeho neuhradil ani předžalobní výzvě. 4. Rozhodnuto bylo podle § 4 zák. č. 168/1999 Sb., o úroku z prodlení pak podle § 1968 a § 1970 o. z. 5. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně podle zák. č. 168/1999 Sb. je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím je dána její aktivní legitimace v tomto sporu. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl evidován jako vlastník nebo provozovatel předmětného vozidla, ke kterému nebylo ve výše uvedeném období sjednáno povinné pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a tím mu ze zákona vznikla povinnost hradit příspěvek ve výši 65 Kč denně podle § 2 vyhl. Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., což za 63 nepojištěných dní představuje částku 4 095 Kč a za 96 nepojištěných dní představuje částku 6 240 Kč. Dále žalovanému ze zákona vznikla povinnost uhradit 2x poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč podle § 2a téže vyhlášky. Žalovaný v řízení netvrdil, ani neprokázal, že by mu výše uvedené povinnosti nevznikly, ani že dluh uhradil, a proto bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno, když byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni celkem částku 10 935 Kč. 6. Vzhledem k prodlení žalovaného se žalobkyně oprávněně domáhá i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to z částky 4 095 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 6 240 Kč od [datum] do zaplacení. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého bylo plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada vůči žalovanému, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč a daň z přidané hodnoty podle § 137 o. s. ř. ve výši 252 Kč. 8. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.