31 C 255/2023-15 — Okresní soud v Českých Budějovicích

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalovaném zaplacení částky 755 869 Kč s příslušenstvím představující finanční prostředky, které žalovaný v minulosti získal na úkor žalobkyně, a které čerpal ve svůj prospěch na základě úvěrových smluv se společností [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] Žalovaný, ač nárok žalobkyně co do důvodu i výše uznal, žalobkyni ničeho neuhradil. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: Z prohlášení žalovaného o uznání dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] uznal žalovaný závazek vůči žalobkyni co do důvodu a výše, a to z toho důvodu, že ve svůj prospěch na úkor žalobkyně čerpal finanční prostředky ze smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených se společností [právnická osoba] ve výši 25 000 Kč a 54 200 Kč, ze smlouvy o úvěru uzavřené se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] ve výši 99 180 Kč, a ze smlouvy o úvěru uzavřené se společností [právnická osoba] ve výši 577 489 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 10 000 Kč (poslední splátka ve výši 5 869 Kč), a to počínaje měsícem září 2019. Pro případ prodlení dlužníka s jakoukoliv splátkou, delšího než tři dny, byla sjednána ztráta výhody splátek a zesplatnění celého dluhu. Žalovaný svůj závazek nesplnil řádně a včas a dostal do prodlení, když ke dni podání žaloby na dohodnutých splátkách žalobkyni ničeho neuhradil. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný částku 755 869 Kč nezaplatil, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí ani neprokazuje. Na základě shora uvedeného důkazu vzal soud za prokázané, že žalovaný neuhradil dluh, který uznal co do důvodu i výše. Právně byla věc posouzena podle § 2053 a násl. o.z., dle něhož uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Uznání dluhu splňuje náležitosti zákona. Žalovaný dluh uznal písemnou formou, a to co do důvodu i výše. Uznáním dluhu se zakládá vyvratitelná domněnka o existenci uznaného závazku, jehož důsledkem je přenesení důkazního břemene z věřitele na dlužníka, tzn. na žalovaného. Vzhledem k tomu, že žalovaný v řízení nic netvrdil, soud vyšel i ze samotných tvrzení žalobce, která tak má za prokázaná, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak vyplývá z § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 30 235 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby, z toho jeden za 5 670 Kč (jednoduchá výzva k plnění) a dva po 11 340 Kč (převzetí a sepis žaloby) podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 6 142,50 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.