10 C 80/2024-58 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se coby právní nástupkyně společnosti , právnická osoba, . žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , na základě které žalovaný vyčerpal revolvingový úvěr až do výše 50 922,26 Kč. Úvěrový účet byl veden na č. , č. účtu, a žalovanému byla vydána kreditní karta. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny ve výši 46 177,63 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z dlužné jistiny ve výši 4 427,16 Kč, smluvních poplatků ve výši 3 300 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 678,06 Kč. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný uhradil částku 268 604,75 Kč, což plyne z platební historie, na kterou žalobkyně odkázala. Zároveň žalobkyně tvrdí, že žalovaný dluží ještě další částku nad rámec shora uvedeného uhrazeného plnění. Pohledávka byla nejprve postoupena ze společnosti MONETA Money Bank, a.s. na společnost I-Xon a.s. a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla společností I-Xon a.s. postoupena pohledávka žalobkyni. Obě skutečnosti byly žalovanému oznámeny písemně dne , datum, a dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Žalobkyně požaduje též zákonný úrok z prodlení a úrok, které byly kapitalizovány ke dni , datum, .2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaný nedostavil, svou přítomnost neomluvil, tudíž byla věc projednána v jeho nepřítomnosti.4. Přípisem soudu ze dne , datum, byla žalobkyně vyzvána k doplnění tvrzení a důkazů o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. jakým konkrétním způsobem žalobkyně postupovala při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tedy jaké konkrétní dokumenty posuzovala včetně doložení těchto dokumentů, z nichž vycházela. Žalobkyně svým podáním ze dne , datum, soudu tvrdila, že úvěruschopnost prokázala, což vychází z ověřeného příjmu žalovaného na základě běžného účtu klienta, čistý příjem domácnosti, výdaje žalovaného však nebyly ověřeny a právní předchůdkyně žalobkyně se spolehla na tvrzení žalovaného. Soud má za to, že výzvě soudu vyhověno nebylo a žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně nedostatečně ověřila úvěruschopnost žalovaného.5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:6. Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, .) a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty č. , hodnota, , na základě které bylo žalovanému umožněno čerpání úvěrového limitu až do výše 50 000 Kč, tento limit byl vyčerpán co do částky 50 922,26 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit i smluvní poplatky ve výši 3 300 Kč, úroky i zákonné úroky z prodlení. Žalovaný uhradil celkově částku 268 604,75 Kč. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena dopisem ze dne , datum, a , datum, . Žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne , datum, , žalovaný však ke dni podání žaloby ničeho neuhradil.7. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovaným zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaný zůstal zcela nečinný. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, vyčerpal revolvingový úvěr užíváním kreditní karty co do částky 50 922,26 Kč, přičemž již vrátil částku 268 604,75 Kč. Soud posuzoval, zda žalobkyně řádně ověřila úvěruschopnost žalovaného a dospěl k závěru, že se tak nestalo. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z tvrzení žalovaného, která nebyla nikterak ověřena, resp. k tomuto nebyly doplněny soudu žádné důkazy. Z tohoto důvodu soud musel prohlásit smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou a posuzovat tento případ z důvodu bezdůvodného obohacení. V průběhu řízení však bylo zjištěno, že částka 50 922,26 Kč byla již žalovaným zaplacena, a to již mnohonásobně, když žalovaný uhradil celkovou částku 268 604,75 Kč, což tvrdí samotná žalobkyně. Žádná pohledávka vůči žalovanému tudíž neexistuje. Z tohoto důvodu byla žaloba zamítnuta zcela.8. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobu zamítl. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2991 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), žádné bezdůvodné obohacení na straně žalované však zjištěno nebylo.9. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého plně procesně úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalobkyni. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly.