17 C 244/2024-59 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalované zaplacení částky 27 988,68 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovanou došlo dne 8. 8. 2022 k uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, (dále jen „Smlouva“). Nedílnou součástí této Smlouvy jsou Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále také jen „Podmínky“). Právní předchůdce žalobkyně posoudil před poskytnutím zápůjčky schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné Smlouvy o úvěru. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány proti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč (dále jen „zápůjčka“ nebo „jistina“) v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem Smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve Smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 14 340 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy ve výši 9 563 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29,67 % ročně, a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 3 277 Kč (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky, poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno), se žalovaná ve Smlouvě zavázala uhradit v 65týdenních splátkách po 452 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 11. 2023. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 19. 8. 2022. Ke dni 15. 1. 2023 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila částku 14 868,89 Kč a dlužný poplatek částku 13 119,79 Kč. Žalovaná od uzavření Smlouvy do podpisu Smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem částku 300 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024.2. Žalobkyně k výzvě soudu, aby doplnila svá tvrzení a doložila, jakým konkrétním způsobem byla prověřována úvěruschopnost žalované, jaké jsou současné poměry žalované ke splácení dlužné jistiny, uvedla, že žalovaná uvedla, že má příjem z invalidního důchodu, že její měsíční příjem činí 27 847 Kč, že nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, že nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti, přičemž k důkazu odkázala na zákaznickou kartu ze dne 8. 8. 2022.3. Žalobkyně částečně vzala žalobu zpět co do části požadovaného úroku z úvěru, soud proto v této části řízení zastavil.4. Soud ve věci nařídil jednání na 19. listopadu 2024, toto jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, kdy žalobkyně se z účasti u jednání omluvila a žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, přestože jí předvolání k jednání bylo doručeno do vlastních rukou dne 24. 10. 2024. Soud tak vycházel z důkazů předložených žalobkyní.5. Ze Zákaznické karty - Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 8. 8. 2022 (č.l. 19 spisu) soud zjistil, že žalovaná žádala o úvěr ve výši 20 000 Kč. Ke svým výdajům žalovaná uvedla, že je svobodná, má základní vzdělání, pobírá invalidní důchod ve výši 5 041 Kč, další čisté příjmy domácnosti uvedla částkou 22 816 Kč, odhadované měsíční výdaje uvedla částkou 3 500 Kč. V části věnované předkládaným dokumentům je zaškrtnut výměr důchodu od 1. 6. 2022.6. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 8. 8. 2022 (č.l. 20 spisu) soud zjistil, že společnost , právnická osoba, poskytla žalované v hotovosti částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit této společnosti částku celkem ve výši 31 745 Kč v 65týdenních splátkách po 489 Kč.7. Soud k důkazu nehodnotí předložený rozsudek , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , adresa, , č.j. , spisová značka, , neboť tento rozsudek nezohledňuje aktuální judikaturu Nejvyššího soudu a Ústavního soudu vztahující se k posuzování úvěruschopnosti dlužníků.8. Soud k důkazu blíže nehodnotí nákupní podmínky skupiny , Anonymizováno, na č.l. , Anonymizováno, spisů a následujících, neboť z těchto podmínek nevyplývají konkrétní skutečnosti podstatné pro posouzení zkoumání úvěruschopnosti žalované.9. Z Tabulky umoření (č.l. , Anonymizováno, spisu) soud zjistil, že žalovaná uhradila pouze jednu měsíční splátku dne 19. 8. 2022.10. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek (č.l. 36 spisu) soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 vyplývá, že postoupení pohledávky bylo oznámeno žalobkyni doporučeným dopisem, dne 22. 5. 2024 byla žalované doporučení dopisem adresována předžalobní výzva.11. Ze zjištěných skutečností učinil soud tento závěr o skutkovém stavu. Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované dne 8. 8. 2022 částku 15 000 Kč. Splácet tyto peněžní prostředky spolu s dalším poplatkovým a úrokovým navýšením měla žalovaná na 65týdenních splátkách po 489 Kč. Ze Zákaznické karty vyplývá, že žalovaná měla předložit doklad o tom, že je poživatelkou invalidního důchodu ve výši 5 041 Kč. Výdaje žalované uvedené částkou 3 500 Kč ověřovány nebyly, nebyly ověřovány ani další čisté příjmy domácnosti uvedené částkou 22 816 Kč.12. Žalobkyně soudu nedoplnila skutková tvrzení a nepředložila důkazy k tomu, zda a jakým způsobem byla ověřována výše tvrzených dalších příjmů domácnosti ve výši 22 806 Kč, ani zda a jakým způsobem byly ověřovány pravidelné měsíční výdaje žalované. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, zbavila se tím možnosti být poučena o tom, že její skutková tvrzení a důkazní návrhy jsou neúplné.13. Žalobkyně kromě vyplnění Zákaznické karty – Žádosti o spotřebitelský úvěr žalovanou neuvedla jiná skutková tvrzení a nepředložila jiné důkazy k tomu, jakým dalším způsobem byla ověřována úvěruschopnost žalované k uzavření Smlouvy a k řádnému splácení úvěru. Z uzavřené Smlouvy přitom vyplývá, že se jedná o spotřebitelský úvěr. Jedinou ověřenou informací podle žádosti je údaj o výši čistého příjmu žalované, neboť k tomuto podle žádosti byl předložen výměr důchodu. Ze zákaznické karty vyplývá, že účelem spotřebitelského úvěru byla úhrada neočekávaných výdajů.14. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.16. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, konkrétně pak z právní věty, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvu o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 Směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a