23 C 2/2024-12 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 59 241,66 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdí, že dne [datum] způsobil žalovaný vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka], jehož byl vlastníkem a provozovatelem, dopravní nehodu, jejímž následkem byla způsobena věcná škoda ve výši 174 700 Kč na vozidle [příjmení] [jméno], [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený“). Žalovaný k datu nehody neměl k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně proto splnila svou zákonnou povinnost a vyplatila poškozenému plnění z garančního fondu ve výši 174 700 Kč jako škodu na vozidle a likvidátorovi částku 3 025 Kč jako náhradu nákladů spojených s vyřízením případu. Celkově tak žalobkyně z garančního fondu uhradila 177 725 Kč. Protože žalobkyně plnila za žalovaného to, co měl plnit sám, vznikl žalobkyni v tomto případě nárok na regresní náhradu v rozsahu 1/3, tj.na částku 59 241,66 Kč. Žalovaný však svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila. Žalovaný nereagoval na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí. 4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 5. Dne [datum] došlo v obci [obec] v ulici [ulice] k dopravní nehodě, kdy žalovaný svým vozidlem narazil do zadní části vozidla poškozeného, které jelo před ním a odbočovalo do ulice [ulice]. Žalovaný jako vlastník a provozovatel vozidla neměl v době nehody k tomuto vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (zjištěno ze záznamu o nehodě včetně potvrzení Policie ČR a z fotodokumentace). 6. Žalobkyně plnila svou zákonnou povinnost poskytnout poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyně pověřila vyřízením věci [právnická osoba] s.r.o. jako likvidátora škodní události. Na poškozeném vozidle byla stanovena škoda, kterou žalobkyně poškozenému uhradila ve výši 174 700 Kč. Dále žalobkyně uhradila částku 3 025 Kč představující náhradu nákladů spojených s vyřízením případu smluvnímu partnerovi, [právnická osoba] s.r.o., který byl žalobkyní pověřen jejím jménem škodní událost vyřídit. Celkem žalobkyně v souvislosti s předmětnou nehodou uhradila z garančního fondu částku 177 725 Kč (Zjištěno ze stanovení výše skutečné škody, nabídkového listu, inzerce obdobných vozů a výpisů transakcí žalobkyně.) 7. Žalobkyně nejprve vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky přípisem ze dne [datum] a poskytla mu lhůtu k plnění do [datum] (zjištěno z výzvy ze dne [datum]). Následně pak byla žalovanému zaslána i předžalobní upomínka ze dne [datum] (zjištěno z předžalobní upomínky dokladu o odeslání). 8. Ani přes uvedené výzvy žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, tíží žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby soudu prokázal, že zaplatil řádně a včas. Žalovaný však nic takového netvrdí ani neprokazuje. 9. Žalovaný jako vlastník vozidla porušil zákonnou povinnost stanovenou § 2 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti. V době dopravní nehody tato povinnost splněna nebyla. Podle § 24 odst. 2 písm. b) uvedeného zákona je založena povinnost žalobkyně poskytnout poškozenému plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za niž odpovídá třetí osoba. Podle ustanovení § 24 odst. 9 uvedené zákona má pak žalobkyně právo požadovat náhradu toho, co za třetí osobu, která za škodu odpovídá, plnila, tj. regresní náhradu, a to v rozsahu 1/3 z vyplaceného plnění. Žalobkyni proto svědčí nárok ve výši 59 241,66 Kč. Jelikož žalovaný svůj dluh žalobkyni neuhradil, vznikl žalobkyni i nárok na zákonný úrok z prodlení, a to od následujícího dne po marném uplynutí lhůty poskytnuté ve výzvě žalobkyně. Výše nároku na úrok z prodlení vyplývá z ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 370 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby, z toho 2 po 3 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení a sepis žaloby) a jednoho po 1 750 Kč (předžalobní výzva) podle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 300 Kč podle § 13 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 2 026,50 Kč. 11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.