27 C 112/2024-24 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 23 663,01 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce, společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, .2. Žalobce uvedl, že před poskytnutím úvěru byla s odbornou péčí posouzena schopnost žalované úvěr splácet, neboť vycházel z informací uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, kde žalovaná uvedla příjem ve výši 14 828 Kč měsíčně a měsíční výdaje ve výši 1000 Kč měsíčně.3. Žalovaná zůstala ve věci nečinná, k podané žalobě se nevyjádřila.4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaná uzavřela dne , datum, s právním předchůdcem žalobce, společností BNP PARIBAS , právnická osoba, , Smlouvu o revolvingovém úvěru č., hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky a do výše 500 000 Kč. Žalovaná na základě uvedené smlouvy čerpala peněžní prostředky ve výši 80 642 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 22,68% ročně v pravidelných měsíčních splátkách (zjištěno ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou ze dne , datum, ). Povědomí o čerpání a splácení úvěru si soud učinil z transakční historie úvěru. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalované na základě údajů uvedených v žádosti žalované o úvěr, v rámci níž bylo žalovanou žalobci sděleno, že bydlí u rodičů, pobírá příjem ve výši 14 828 Kč měsíčně a má výdaje ve výši 1 000 Kč měsíčně (zjištěno z žádosti žalované o úvěr ). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce, když postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přílohy k této a oznámení o postoupení adresovaného žalované ). Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ).5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.6. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.7. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovanou řádně zkoumal schopnost žalované splácet úvěr. Soud má za to, že nikoli. Právní předchůdce žalobce totiž vyšel pouze z údajů o příjmech, výdajích a majetkové situaci žalované uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, aniž by tyto jakkoli ověřoval či požadoval ze strany žalované jejich doložení. Takový postup nelze v souladu se shora citovanými závěry judikatury považovat za posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Nadto výdaje uvedené žalovanou ve výši pouze 1 000 Kč měsíčně jsou neadekvátně nízké a neodpovídají ani běžné výši měsíčních výdajů nutných na zajištění základních životních potřeb jedince ( bydlení, strava či ošacení ). S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že právní předchůdce žalobce v daném případě neposoudil úvěruschopnost žalované s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné smlouvu o úvěru posoudit jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalované tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté žalobcem žalované, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaná povinna žalobci vydat, tj. zaplatit v rozsahu, v jakém zůstal nezaplacen. Z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaná z titulu shora uvedené smlouvy zaplatila celkem , hodnota, , Anonymizováno, . Již z tvrzení žalobce tedy vyplývá, že žalovaná z titulu smlouvy zaplatila více než jí bylo poskytnuto. Žalovaná proto již není žalobci povinna platit ničeho. Žalobcem požadované sjednané poplatky, úroky či sankce nebyly mezi účastníky platně ujednány, jak vyplývá ze shora uvedeného. Žalobce proto na jejich úhradu nárok nemá. S ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy a znění § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, který koncipuje pro spotřebitele novou lhůtu k plnění a taktéž s ohledem na skutečnost, že žalovaná již žalobci poskytnuté prostředky úvěru zaplatila, nelze konstatovat, že by se žalovaná ke dni vyhlášení tohoto rozsudku ocitla v prodlení, proto byla podaná žaloba zamítnuta i co do žalobcem požadovaného úroku z prodlení, k čemuž soud opět odkazuje zejména na závěry vyslovené v rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022.8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když procesně úspěšným účastníkem byla žalovaná a měla by tak proti žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná však zůstala ve věci zcela nečinná a žádné náklady jí tedy nevznikly.