27 C 17/2024-63 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 301 787,79 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, .2. Žalobce uvedl, že před poskytnutím úvěru byla na základě informací poskytnutých žalovaným s odbornou péčí posouzena schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit. Žalovaný sdělil, že pobírá příjem ve výši 18 465 Kč měsíčně. Příjem byl ověřen na základě transakcí na účet žalovaného jakožto klienta. Dále bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru nebyl v insolvenčním řízení, bylo provedeno šetření v databázích, z něhož také nebyly zjištěny žádné překážky bránící poskytnutí úvěru. Jako své měsíční výdaje uvedl žalovaný v žádosti 0Kč a nájemné ve výši 2 200 Kč. Právní předchůdce žalobce stanovil výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi banky včetně využití statistických údajů na částku 6 508 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy jiné úvěry, a to kreditní kartu splátkovou s limitem 15 000 Kč (byla předmětným úvěrem zkonsolidována ), dále úvěr pro fyzické osoby se splátkou 6 647 Kč měsíčně (byl předmětným úvěrem zkonsolidován ), revolvingový úvěr s limitem 25 000 Kč (byl v rámci úvěrové smlouvy částečně doplacen, s tím, že jeho nový limit činil 5 000 Kč se splátkami ve výši 150 Kč).3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný jakožto spotřebitel uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., dne , datum, smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 411 565 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s poplatky ve sjednané výši a s úrokem ve výši 13,9% ročně, a to v pravidelných měsíčních splátkách ( zjištěno ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným, který uvedl, že pobírá příjem ve výši 18 465 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl právním předchůdcem žalobce ověřen na základě transakcí na účet žalovaného jakožto klienta. Dále bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru nebyl v insolvenčním řízení, bylo provedeno šetření v databázích, z něhož také nebyly zjištěny žádné překážky bránící poskytnutí úvěru. Jako své měsíční výdaje uvedl žalovaný v žádosti 0Kč a nájemné ve výši 2 200 Kč. Právní předchůdce žalobce stanovil výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interními informacemi banky včetně využití statistických údajů na částku 6 508 Kč. Dále bylo zjištěno, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy jiné úvěry, a to kreditní kartu splátkovou s limitem 15 000 Kč, tato byla předmětným úvěrem zkonsolidována, dále úvěr pro fyzické osoby se splátkou 6 647 Kč měsíčně, tento byl předmětným úvěrem zkonsolidován, revolvingový úvěr s limitem 25 000 Kč který byl v rámci úvěrové smlouvy částečně doplacen, s tím, že jeho nový limit činil 5 000 Kč se splátkami ve výši 150 Kč (zjištěno z posouzení úvěruschopnosti klienta ). Z výpisů běžného účtu žalovaného předložených žalobcem bylo soudem zjištěno, že v období předcházejícím uzavření smlouvy o úvěru byly zůstatky na účtu žalovaného následující – v měsíci březnu 2018 počáteční zůstatek 2 036,77 Kč, konečný zůstatek 1588,99 Kč, v uvedeném měsíci byly také žalovaným čerpány tzv.Peníze na klik, v měsíci dubnu 2018 činil počáteční zůstatek na účtu 1588,99 Kč a konečný zůstatek 1611,84 Kč, v měsíci květnu 2018 činil počáteční zůstatek 1611,84 Kč a konečný zůstatek byl v záporném stavu, konkrétně minus 2,18 Kč, v období od 1.6. do , datum, , kdy byla uzavřena předmětná smlouva o úvěru vykazoval běžný účet žalovaného počáteční zůstatek minus 2,18 Kč a neprovedené inkaso ve výši 316 Kč pro nedostatečný zůstatek prostředků na účtu ( zjištěno z výpisů z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, za období březen 2018 až , datum, )Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno z dopisu ze dne , datum, adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne , datum, a dokladu o odeslání ). Z titulu předmětné smlouvy o úvěru byla žalovaným podle tvrzení žalobce uhrazena částka celkem ve výši 391 310,03 Kč.5. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodejemajetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).6. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.7. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v , právnická osoba, ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.8. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.9. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet úvěr. Předně je nutné zohlednit, že právní předchůdce žalobce uzavřel smlouvu s žalovaným v době, kdy žalovaný již měl několik dalších závazků. Na posouzení věci nic nemění skutečnost, zda byly závazky předmětným úvěrem zkonsolidovány, neboť i přes konsolidaci došlo k dalšímu dluhovému zatížení žalovaného. O to důkladněji bylo proto podle názoru soudu nutné zkoumat, zda majetková situace žalovaného skutečně další dluhové zatížení umožňovala. Soud má za to, že nikoli. V daném případě právní předchůdce žalobce neověřil s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdce žalobce sice ověřil výši měsíčního příjmu žalovaného, nezabýval se však dostatečně ověřováním měsíčních výdajů žalovaného. Za situace, kdy žalovaný měl příjem ve výši cca 18.500 Kč měsíčně, tedy příjem nijak vysoký, byl již zavázán k úhradě několika závazků a z výpisů z účtu žalovaného pocházejících z období předcházejícího uzavření smlouvy o úvěru vyplývalo, že stavy peněžních prostředků jsou buď v řádech velmi nízkých kladných zůstatků nebo dokonce na konci měsíce května 2018 vykazoval účet žalovaného záporný zůstatek, s tím, že v měsíci červnu 2018, kdy došlo k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, je z výpisu z účtu žalovaného navíc zjevné, že pro nedostatek prostředků na účtu zůstalo neprovedeno inkaso v poměrně nízké výši (316Kč), nebylo podle názoru soudu na místě konstatovat, že je žalovaný schopen dalšího dluhového zatížení. Na tom nic nemění skutečnost, že žalovaný následně poskytnuté prostředky úvěru po určitou dobu splácel