31 C 288/2024-17 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 11 769,96 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , Anonymizováno, a žalovanou dne 13.7.2006.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud rozhodl ve věci bez jednání podle § 115a o.s.ř., neboť žalobkyně s tím souhlasila a žalovaná nereagovala na řádně doručenou výzvu soudu, zda s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí, ve lhůtě k tomu soudem stanovené, ačkoli součástí výzvy bylo poučení, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud mít za to, že s rozhodnutím ve věci bez jednání souhlasí.4. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:5. Dne 13.7.2006 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , Anonymizováno, a žalovaná smlouvu o kontokorentním úvěru na č. , č. účtu, , na základě které byl žalované poskytnut limit ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky původní věřitelky, úvěrové podmínky a sazebník poplatků. Žalovaná se zavázala hradit úroky z kontokorentního úvěru ve výši 12,50 % ročně. (Zjištěno z žádosti o úvěr ze dne 11.7.2006 včetně akceptačního dopisu ze dne 13.7.2006.) Žalovaná své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila, když překročila rámec limitu kontokorentu a splatné pohledávky žalobkyně převyšující limit přes opakované výzvy nevyrovnala. Žalobkyně proto využila svého práva dle smlouvy a ukončila možnost čerpání kontokorentu a prohlásila celou dlužnou pohledávku z kontokorentu v celkové výši 28 791,84 Kč za splatnou ke dni 16.8.2023. Zároveň došlo k převedení pohledávky na úvěrový účet nepovolených debetních zůstatků, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 16.8.2023 (zjištěno z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne 16.8.2023). Ke dni podání žaloby dlužná částka činila na jistině 11 769,96 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na smluvní úrok ve výši 12,5 % ročně z této částky, který za období od 16.8.2023 do 31.3.2024 zkapitalizovala na částku 1 619,95 Kč, a na zákonným úrok z prodlení ve výši 15 % ročně, který za období od 16.8.2023 do 2.4.2024 zkapitalizovala na částku 1 619,95 Kč. (Zjištěno z transakční historie po ukončení čerpání kontokorentu).6. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti , Anonymizováno, (později , právnická osoba, .) přešly na žalobkyni Smlouvou o prodeji a koupi obchodního závodu ze dne 16.12.2022. (Zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně.)7. Na základě shora předložených listin, které jsou ve vzájemném souladu, vzal soud za prokázané, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu se shora popsaným obsahem, úvěr čerpala, avšak řádně nesplácela. Žalobkyně proto prohlásila úvěr za splatný. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázal, že by dodržela podmínky kontokorentu. Žalobkyně proto oprávněně ukončila možnost čerpání kontokorentu.8. Protože se v projednávané věci se jedná o závazek vzniklý před 1. 1. 2014, kdy nabyl účinnosti zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, řídí se podle jeho § 3028 odst. 3 právní poměry účastníků právní úpravou účinnou do 31. 12. 2013.9. Právně byla věc posouzena podle § 497 obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. (Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.) a § 506 obch. zák. (Je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.), jakož i zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z § 369 obchodního zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 142/1994 Sb.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal soud náhradu účelně vynaložených nákladů, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny zástupce za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, ze 3 tzv. režijních paušálů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhrady odpovídající 21 % DPH ve výši 252 Kč. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech.11. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.