36 C 91/2023-86 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 196 741,66 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela dne , datum, . Na základě této smlouvy žalobkyně žalovanému poskytla bezhotovostně úvěr ve výši 230 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši 12,90% ročně ve splátkách po 4 649 Kč ke každému 20.dni v měsíce od , datum, . Ke změně výše splátek došlo od , datum, na částku 4 647 Kč dodatkem ke smlouvě. Žalovaný uhradil 21 splátek, celkem na dluh uhradil 122 437,74 Kč. Žalovaný přestal plnit splátky, žalobkyně jej opakovaně upomínala, až úvěr ke dni , datum, zesplatnila. Na jistině žalovaný dlužil částku 190 717,66 Kč, na poplatcích 6 024 Kč. Žalovaný na svůj dluh dále neuhradil nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy., právnická osoba, výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že vycházela z informací bankovních i nebankovních registrů, insolvenčního rejstříku, interních registrů, evidence neplatných dokladů a obecních úřadů a dále ze skutečností doložených žalovaným a statistických, demografických a historických dat banky. Vyšla z toho, že žalovaný má příjem 24 041,71 Kč měsíčně, který ověřila, v červnu 2020 měl dokonce mimořádné příjmy, výdaje činily 2 000 Kč na bydlení, 1 611 Kč činily splátky jiným společnostem a z výpisu z účtu žalovaného nebyly shledány žádné patologické jevy.3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které se konalo dne , datum, a dne , datum, , se ani bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti, když k jednání se dostavila zástupkyně žalobkyně.4. Z provedených důkazů pak zjistil následující skutkový stav:5. Žalobkyně a žalovaný spolu dne , datum, uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 230 000 Kč, kterou žalovaný bezhotovostně čerpal dne , datum, ; žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit úrok ve výši 12,90% ročně a vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu s úroky v 72 měsíčních splátkách po částce 4 649 Kč, první splátka byla splatná dne , datum, (smlouva o úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru, doklad o čerpání). Dne , datum, uzavřeli žalobkyně a žalovaný dodatek k úvěrové smlouvě, jímž byla výše splátek snížena na částku 4 647 Kč. Žalovaný splátky nejprve hradil, poté začal hradit splátky nepravidelně až je přestal ke dni , datum, hradit úplně; dopisem ze dne , datum, byl vyzván k jeho okamžitému zaplacení dluhu (historický výpis z úvěrového účtu, výzva k okamžitému zaplacení dluhu). Na dluh uhradil celkem částku 122 437,74 Kč. Žalovaný byl k úhradě zbytku dluhu vyzván ještě před podáním žaloby, dopisem ze dne , datum, (předžalobní upomínka).6. Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný. Žalovaný v čestném prohlášení uvedl, že je zaměstnán u spol. , právnická osoba, . jako dělník, jeho příjem činí 22 500 Kč měsíčně, je zaměstnán na dobu neurčitou a žalobkyně si ověřila, že na jeho účet chodí pravidelná mzda od společnosti , právnická osoba, .se sídlem v Rybnici. Z výpisů příchozích úhrad na bankovní účet žalovaného za prosinec 2019 až červen 2020 bylo zjištěno, že v prosince 2019 obdržel žalovaný mzdu ve výši 28 219 Kč, v lednu 2020 ve výši 22 239 kč, v únoru 2020 ve výši 15 404 Kč, v březnu 2020 ve výši 16 543 Kč, v dubnu 2020 ve výši 43 435 kč spolu s nemocenskou ve výši 1 956 Kč, v květnu 2020 ve výši 16 157 Kč, a v červnu 2020 ve výši 24 339 Kč. Z výpisů z účtu žalovaného č. , č. účtu, bylo zjištěno, že za období od , datum, do , datum, měl žalovaný počáteční zůstatek na účtu v záporném čísle a stejně tak i konečný zůstatek. Dne , datum, obdržel od zaměstnavatele mimořádný příjem ve výši 43 435 Kč, jeho konečný zůstatek tak byl k , datum, ve výši 35 267,05 Kč, k , datum, již byl jeho zůstatek na účtu opět záporném čísle. Dne , datum, obdržel již vyplacený úvěr 230 000 Kč, k , datum, byl jeho zůstatek na účtu 22 597,01 Kč. Současně nebylo možné z výpisu z účtu seznat, jaké pravidelné částky hradí žalovaný na bydlení a jaké má jiné pravidelné výdaje, když jeho jediný trvalý příkaz z účtu byl nastavený na částku 1 300 Kč měsíčně, nicméně na ten samý účet měsíčně zasílal ještě jednorázovými příkazy několikanásobně vyšší částky (např. v měsíci únor 2020 to byla částka 8 300 Kč, v březnu 2020 částka 10 600 kč, v dubnu 2020 dokonce částka 18 808 Kč). Žalovaný dále hradil, jak je z výpisů z účtu patrné, další splátky úvěru ve výši 1 445 Kč.7. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.11. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě žalobkyně neučinila; sice zřejmě ověřila příjmovou stránku žalovaného, nicméně k posouzení celkové majetkové situace žalovaného takový postup nestačí. Pokud žádným způsobem neověřila výdaje žalovaného a vycházela pouze z informací, které jí v žádosti sám sdělil, popř. využila pouze statistická data, aniž se zabývala skutečnými výdaji žalovaného, nemohla učinit dostatečně relevantní závěr, že žalovaný bude schopen úvěry skutečně uhradit. Liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání a ověřování si údajů o majetkové situaci žadatele o spotřebitelský úvěr již řeší i judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dovozuje, že „věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných listiny (