9 C 75/2024-41 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou z 13. 6. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit jí , částka, úrokem a úrokem z prodlení z titulu nezaplacené pohledávky ze smlouvy o půjčce č. , RČ, uzavřené žalovaným 6. 8. 2019 s , právnická osoba, ., kdy na základě smlouvy o fúzi sloučením společnosti , právnická osoba, . s , právnická osoba, . ze 4. 9. 2021 nabyla pohledávku za žalovaným , právnická osoba, ., která ji smlouvu o postoupení pohledávek z 27. 2. 2024 postoupila žalobkyni. Na základě smlouvy o půjčce byl žalovanému 16. 8. 2019 poskytnut úvěr , částka, , který se zavázal splácet v 80 pravidelných měsíčních splátkách po , částka, s úrokem 12,9 % p.a. Žalovaný uhradil , částka, . I přes výzvu žalobkyně neuhradil jistinu , částka, , poplatek , částka, za výzvu k zaplacení dluhu, smluvní úrok v částce , částka, za dobu od 21. 8. 2023 do 13. 12. 2023 a ve výši 12,9 % ročně z částky , částka, od 13. 2. 2024 do zaplacení, a dále úrok z prodlení v částce , částka, za dobu od 31. 8. 2023 do 30. 11. 2023 a dále z částky , částka, od 13. 2. 2024 do zaplacení. Před uzavřením smlouvy o půjčce byla přezkoumána úvěruschopnost žalovaného, kdy , právnická osoba, . aktivně vyhledávala relevantní skutečnosti rozhodné pro posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr, s čímž byl žalovaný seznámen.2. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutkové závěry.3. Mezi žalovaným a , právnická osoba, . byla 10. 8. 2018 uzavřena rámcová smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb. (uvedená smlouva, Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, .) Následně uzavřeli 16. 8. 2019 smlouvu o půjčce č. , RČ, o poskytnutí půjčky , částka, žalovanému, kterou se zavázal vrátit spolu s úrokem 12,9% p.a. v 80 měsíčních splátkách po , částka, . (uvedená smlouva o úvěru, produktové obchodní podmínky , právnická osoba, . pro půjčky, sazebník platný od 1. 7. 2019, akceptace návrhu na uzavření smlouvy)4. , právnická osoba, . 16. 8. 2019 žalovanému , částka, poskytla. (výpis z účtu , č. účtu, za srpen 2019) Žalovaný zaplatil , částka, , když soud vyšel z tvrzení žalobkyně a předložených výpisů z účtu. (výpisy z účtu , č. účtu, ) Žalovaný netvrdil, natož že by prokazoval úhradu vyšší částky.5. , právnická osoba, ., která nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o fúzi sloučením , právnická osoba, . a , právnická osoba, . z 14. 9. 2021 (notářský zápis ze , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, NZ , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , N , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) následně 27. 2. 2024 uzavřela s žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, mimo jiné předmětné pohledávky za žalovaným. (vyrozumění o postoupení pohledávky z 13. 3. 2024, vyrozumění o postoupení pohledávky z 12. 3. 2024, smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2023/02 z 29. 2. 2024, rámcová smlouva o postoupení pohledávek č. 12/2023 z 13. 12. 2023, potvrzení úplaty z 5. 3. 2024)6. Soud uzavřel, že mezi , právnická osoba, . jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Svou povahou je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru dle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle § 86 odst. 1 tohoto zákona ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy byl poskytovatel povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr mohl poskytnou pouze, vyplývalo-li z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzoval zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňoval, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývalo, že úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo vyplývalo-li z finanční situace spotřebitele, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Dle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou téhož zákona, je smlouva neplatná a spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Evropského soudního dvora z 5. 3. 2020 ve věci C 679/18 vyplývá, že splnění povinnosti poskytovatele úvěru ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti a k případné neplatnosti smlouvy přihlédnout i bez návrhu.8. Poskytovatel úvěru přitom při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nepostupuje s odbornou péčí, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, )9. Pokud jde o splnění povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ze strany , právnická osoba, . před uzavřením smlouvy o úvěru, žalobkyně i přes výzvy soudu usneseními z 8. 9. a 25. 10. 2024 neuvedla, jaké konkrétní skutečnosti byly zjištěny při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, tj. jaké zcela konkrétních informace byly zjištěny, na základě nichž byl učiněn závěr o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně setrvala pouze na obecných tvrzeních o tom, jak byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného a jak by zkoumána měla být, aniž by uvedla byť jedinou konkrétní skutečnost, kterou při přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného zjistila. Vzhledem k tomu, že se nedostavila k soudnímu jednání, nemohlo jí být poskytnuto příslušné poučení podle § 118a odst. 1 o.s.ř., které je poskytováno účastníkům pouze při jednání. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, pokud jde o prokázání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, neunesla břemeno tvrzení.10. I pokud by soud vyšel z žalobkyní předložených důkazů a pominul, že neunesla ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalovaného břemeno tvrzení, pak z provedených důkazů je zřejmé, že úvěr byl žalovanému poskytován v době, kdy měl čtyři další existující úvěry a dále kreditní kartu. Není zřejmé, z jakých konkrétních skutečností bylo vycházeno, je-li v protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta uvedeno, že jsou zohledněny výdaje , částka, , z toho výdaje na splátky půjček , částka, , výdaje na bydlení , částka, a na živobytí , částka, . Podává se přitom, že deklarované celkové měsíční výdaje ve výši , částka, jsou nepřiměřeně nízké, mají-li zahrnovat veškeré výdaje na bydlení a na živobytí. Pokud jde o deklarovaný příjem , částka, , je konstatováno pouze, že byl ověřen podle příjmů připisovaných na účet klienta, aniž by bylo jakkoli doloženo zajištění tohoto příjmu na dobu, po kterou byly sjednány splátky.11. Ze všech výše uvedených důvodů soud uzavřel, že žalobkyně neunesla nejen břemeno důkazní, ale především ani břemeno tvrzení ohledně řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany , právnická osoba, . s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouvu o půjčce proto shledal neplatnou ve smyslu § 87 téhož zákona.12. Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení dle § 2992 odst. 2 o.z., dle kterého se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch mimo jiné plněním bez právního důvodu. Dle odst. 1 téhož ustanovení, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Žalovanému tak vznikla povinnost k vydání bezdůvodného obohacení , právnická osoba, ., když následně tento její nárok přešel na , právnická osoba, . v důsledku fúze sloučením. , právnická osoba, . pak svoji pohledávku z tohoto titulu platně postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek dle ustanovení § 1879 a násl. o.z., žalobkyně je tak ve sporu aktivně věcně legitimována.14. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení, je rovna rozdílu mezi žalovanému poskytnutou částkou , částka, a žalovaným vrácenou částkou , částka, . Na straně žalovaného tak došlo k bezdůvodnému obohacení ve výši , částka, , které je povinen vydat žalobkyni. Co do této částky tedy soud žalobě jako důvodné vyhověl.15. Co do zbývající části žalobou uplatněného nároku, který je tvořen smluvním úrokem (jak kapitalizovaným, tak od 13. 2. 2024 do zaplacení), poplatkem za zaslání výzvy k úhradě ve výši , částka, a dále zbývající části uplatněné nesplacené jistiny ve výši , částka, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.16. Dle § 87 zákona o s