27 C 416/2024-89 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 10 586,69 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o kontokorentu č. , Anonymizováno, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., a žalovaným dne , datum, na základě které byly žalovanému poskytnuty prostředky úvěru ve výši 67 923,50 Kč. Žalovaný z titulu shora uvedené smlouvy zaplatil před podáním žaloby částku 61 987,19 Kč.2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit. Vyšel z údajů od žalovaného uvedených v žádosti o úvěr, podle nichž činil měsíční příjem žalovaného 25 000 Kč, dále provedl lustrace v interním systému, v databázi SOLUS a NRKI/BRKI, z nichž nebyly zjištěny žádné překážky bránící poskytnutí úvěru žalovanému. Měsíční výdaje žalovaného byly stanoveny na částku 5000 Kč bez zohlednění splátek jiných úvěrů. Dále bylo zjištěno, že žalovaný již v době uzavření předmětné smlouvy o úvěru (kontokorentu) měl 2 další závazky s celkovou měsíční splátkou ve výši 1 401 Kč.3. Podáním došlým soudu dne , datum, vzal žalobce podanou žalobu zpět co do zaplacení úroku ve výši 3,90% ročně z částky 9000 Kč od , datum, do zaplacení. Usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil4. Podáním došlým soudu dne , datum, vzal žalobce žalobu v plném rozsahu zpět, s odůvodněním, že žalovaný po podání žaloby splátkami ze dne , datum, a , datum, žalovanou pohledávku uhradil, kdy část jeho plateb ve výši 7 197,58 Kč částečně pokryla žalobcem předpokládanou náhradu nákladů řízení. Žalovaný se zpětvzetím žaloby nesouhlasil. Usnesením ze dne , datum, , č.j., spisová značka, , bylo soudem rozhodnuto, že zpětvzetí žaloby je neúčinné a následně soud pokračoval v řízení.5. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., dne , datum, Smlouvu o kontokorentu č. , Anonymizováno, , na jejímž základě byl mezi účastníky sjednán ve prospěch žalovaného jakožto spotřebitele revolvingový úvěr se sjednaným úvěrovým limitem ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit čerpané prostředky vždy do 6 měsíců po posledním čerpání, když prostředky bylo možné při plnění podmínek smlouvy čerpat opakovaně. Dále se žalovaný zavázal platit za poskytnutí prostředků úvěru právnímu předchůdci žalobce úrok ve výši 18,9% ročně a sjednané poplatky (zjištěno ze Smlouvy o kontokorentu č. 013965824R uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., a žalovaným dne , datum, ). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v souladu s nimiž byl žalovaný v době uzavření smlouvy svobodný, výše pravidelného měsíčního příjmu žalovaného činila 25 000Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činily 5000 Kč a splátky jiných úvěrů činil 2000 Kč měsíčně. Příjem žalovaného byl doložen daňovým přiznáním a dále byla právním předchůdcem žalobce provedena lustrace žalovaného v databázi SOLUS, BRKI a NRKI (zjištěno ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, ). Z Informace z , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaný měl v době uzavření shora uvedené smlouvy o úvěru 2 další závazky se splátkou ve výši 1401 Kč měsíčně. Mezi žalobcem a žalovaným bylo učiněno nesporným, že žalovaný na základě shora uvedené smlouvy o kontokorentu čerpal prostředky celkem ve výši 67 923,50 Kč a ke dni podání žaloby zaplatil celkem 61 987,19Kč, když tyto skutečnosti navíc i vyplývají z výpisu z účtu žalovaného č., č. účtu, za období od , datum, do , datum, . Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., a žalobcem, včetně přílohy, a dále z dopisu adresovaného žalovanému nazvaného Oznámení o postoupení pohledávky ).6. Po podání žaloby žalovaný žalobci uhradil na svůj shora specifikovaný závazek dne , datum, částku 10 586,69 Kč a dne , datum, částku 11 918,39 Kč, což žalovaný doložil potvrzeními o provedených úhradách.7. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ).8. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020.10. V souladu se závěry soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018, poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.11. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr.12. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena dne , datum, smlouva, která je svou povahou smlouvou o úvěru, když žalovaný v této vystupoval z pozice spotřebitele. K platnosti smlouvy proto bylo nutné, aby poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy o úvěru se spotřebitelem s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že právní předchůdce se sice zabýval posouzením úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, nicméně nelze konstatovat, že s odbornou péčí. Právní předchůdce žalobce totiž v podstatě vyšel pouze z informací od žalovaného, aniž by zejména žalovaným uváděné pravidelné měsíční výdaje ověřil. Právní předchůdce žalobce provedl pouze lustraci žalovaného v databázích ohledně zjištění existence dalších závazků a jejich splácení, z nichž navíc zjistil, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy 2 další závazky, tím spíše bylo na místě zabývat se mnohem důkladněji ověřením toho, zda majetková situace umožňuje žalovanému další dluhové zatížení. Právní předchůdce žalobce zcela rezignoval na ověření pravidelných měsíčních výdajů sdělených mu žalovaným, zejména spojených se zajištěním bydlení a základních životních potřeb.13. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než konstatovat, že ze strany právního předchůdce žalobce nebyla před uzavřením shora specifikované smlouvy o úvěru s žalovaným posouzena s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné považovat uzavřenou smlouvu za neplatnou. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, v rozsahu, v jakém zůstal nezaplacen. Žalovaný z poskytnutých prostředků ve výši 67 923,50