28 C 386/2025-16 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 20. 8. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit jí částku 34 196,50 Kč s kapitalizovaných zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 477,06 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 684 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 34 196,50 Kč za období od 2. 6. 2025 do zaplacení a úrokem 12 % ročně z částky 34 196,50 Kč za období od 2. 6. 2025 do zaplacení a náhradu nákladů tohoto řízení, a to s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, . a žalovaným byla dne 1. 7. 2014 uzavřena smlouva o účtu č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému zřízen sporožirový účet. Dále , právnická osoba, se žalovaným uzavřela 22. 3. 2023 Smlouvu o poskytnutí úvěru na tomto sporožirovém účtu, na základě, které byl žalovanému na běžném účtu poskytnut kontokorentní úvěr, tedy možnost čerpat peněžní prostředky do debetního (záporného) zůstatku běžného účtu. Nedílnou součástí Smlouvy i Smlouvy o úvěru jsou Všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, . Limit kontokorentního úvěru, tedy povoleného debetního (záporného) zůstatku na běžném účtu, byl sjednán do limitu ve výši 30 000 Kč. Žalovaný byl zároveň podle Smlouvy o úvěru povinen, platit , právnická osoba, roční úrok z čerpaného kontokorentu ve výši 12 % ročně a ceny za služby spojené s vedením kontokorentů a běžného účtu v souladu s platným sazebníkem , právnická osoba, , jež byly v souladu se Smlouvou o úvěru započítávány do výše kontokorentů. Podle podmínek Smlouvy o úvěru se žalovaný zavázal nepřekročit povolený limit kontokorentu. Překročení limitu kontokorentu bylo považováno za případ vzniku tzv. nepovoleného debetního zůstatku, který byl žalovaný povinen vyrovnat. Nepovolený debetní zůstatek však přes upomínky učiněné ze strany , právnická osoba, žalovaným vyrovnán nebyl, což představovalo závažné porušení Smlouvy o úvěru, a proto , právnická osoba, převedla pohledávku na zaplacení celého kontokorentu dne 1. 2. 2025 na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků a vyzvala žalovaného k úhradě celé dlužné částky i s úroky. K tomuto dni činil nepovolený debetní zůstatek částku 34 196,50 Kč, úrok z úvěru 422,50 Kč a úrok z prodlení 109, 26 Kč. Nepovolený debetní zůstatek byl ode dne následujícího po převedení na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků i nadále úročen úrokem z kontokorentů ve výši 12 % ročně a zároveň úrokem z prodlení v zákonné výši v souladu s platným oznámením , právnická osoba, . Žalovaný byl o skutečnosti převedení debetního zůstatku na evidenční účet vyrozuměn výzvou ze dne 1. 2. 2025 a zároveň byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky. Pohledávka za žalovaným vyplývající z uvedené Smlouvy o úvěru, včetně jejího příslušenství a práv s pohledávkou spojených byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 5. 2025, a to s účinností ke dni 1. 6. 2025. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení k 1. 6. 2025 celkem 37 357,56 Kč a skládala se ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 34 196,50 Kč, úroku z úvěru do 1. 6. 2025 ve výši 1 684 Kč a úroku z prodlení do 1. 6. 2025 ve výši 1 477,06 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 6. 2025. Jistina pohledávky od postoupení pohledávky žalobkyni i nadále úročené úrokem z kontokorentu ve výši 12 % ročně a úrokem z prodlení v zákonné výši. Od jedné převedení pohledávky na evidenční účet, tedy od 1. 2. 2025 do dne postoupení pohledávky, tedy do 1. 6. 2025, nebylo na dlužnou částku zaplaceno nic. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobkyni uhrazeno také nic. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky výzvou k plnění.2. Okresní soud v Českých Budějovicích ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit doporučeně do vlastních rukou žalovanému, proto byl usnesením téhož soudu zrušen s tím, že účastníci byli zároveň vyzváni, aby se ve lhůtě do 10 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že účastníci se na výzvu soudu žádným způsobem nevyjádřili, soud proto ve smyslu ustanovení § 101 odst. 4 OSŘ předpokládal, že účastníci souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle ustanovení § 115a OSŘ.3. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, a to Předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně ze dne 24. 7. 2025, Výpisu z obchodního rejstříku na žalobkyni, podkladů pro soudní řízení, Dohody o úplatě, Smlouvy o účtu, Smlouvy o kontokorentním úvěru, Výpisů z osobního účtu žalovaného, Potvrzení o zaplacení kupní ceny, poslední Výzvy před podání žaloby ze dne 3. 2. 2025, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17. 6. 2025, Smlouvy o postoupení pohledávek, poštovního podacího lístku ze dne 18. 6. 2025, ceníku pro soukromou klientelu, poštovního podacího lístku ze dne 24. 7. 2025, Seznamu pohledávek a Rámcové smlouvy o finančních službách má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, a to společnost , právnická osoba, . uzavřela se žalovaným Rámcovou smlouvu o finančních službách ze dne 1. 7. 2014, rovněž uzavřela se žalovaným Smlouvu o účtu a rovněž Smlouvu o kontokorentním úvěru ze dne 22. 3. 2023, na základě které zřídila žalovanému k jeho běžnému účtu vedenému u , právnická osoba, . kontokorentní úvěr s limitem ve výši 10 000 Kč a s úrokovou sazbou ve výši 18, 9 % ročně. Dále má soud za prokázané, že dopisem ze dne 3. 2. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného k úřadě dlužné částky před podáním žaloby, tedy přistoupila k zesplatnění pohledávky vyplývající z poskytnutého kontokorentního úvěru. Soud má rovněž za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně podstoupil pohledávku žalobkyni, postoupení pohledávky žalovanému písemně oznámil a že právní zástupce žalobkyně před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou.4. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 a následující OZ. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ze žalované částky pak vyplývá z ustanovení § 1970 OZ ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.5. Vzhledem k tomu, že žaloba byla shledána důvodnou a že žalovaný neuvedl žádná tvrzení neoznačil žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že žalovanou částku buď alespoň z části uhradil, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.6. Výrok o náhradě nákladů tohoto řízení je pak odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 OSŘ ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 OSŘ, podle kterých soud plně úspěšné žalobkyni přiznal vůči neúspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to ve výši zaplaceného soudního poplatku v částce 1 368 Kč, dále odměny za právní zastoupení advokátem podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., platném znění, po 700 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 2 100 Kč za 3 úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby), dále paušální náhrady hotový výdajů podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky po 100 Kč za 1 úkon právní služby, celkem ve výši 300 Kč na 3 úkony právní služby, podle ustanovení § 137 odst. 3 OSŘ bylo z takto určené odměny náhrady hotový výdajů přiznáno žalobkyni vůči žalovanému 21 % DPH celkem tak bylo žalobkyni vůči žalovanému přiznáno na náhradě nákladů tohoto řízení 4 272 Kč včetně 21 % DPH a zaplaceného SOP. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst.1 OSŘ. Podle ustanovení § 149 odst. 1 OSŘ bylo žalovanému uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.