17 C 436/2025-126 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou k soudu domáhala proti žalované zaplacení částky 11 907,41 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne 17. 1. 2019 Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, (dále jen „Smlouva“ či „ÚS“). Žalovaná byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuálně dlužné částky. Splatnost provedené splátky byla stanovena k 20. dni kalendářního měsíce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala částku 40 232,42 Kč a celkem uhradila částku 61 737,38 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 10. 7. 2025. , adresa, 907,41 Kč se sestává z neuhrazené jistiny ve výši 8 217,41 Kč, poplatku ve výši 294 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 1 322 Kč a smluvních pokut ve výši 2 074 Kč.2. Žalobkyně k výzvě, aby doplnila skutková tvrzení a důkazy k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované ve svém vyjádření ze dne 22. 1. 2026 uvedla, že v rámci posuzování nejprve provedla výpočet maximálního limitu splátky (MLS). Do výpočtu MLS klienta se započítávají částky životních minim klienta a eventuálně jím vyživovaných dětí spolu se splátkovou zátěží klienta včetně splátky schváleného úvěru, do výpočtu MLS domácnosti se kromě splátky schváleného úvěru započítává vyšší z níže uvedených dvou hodnot, které žalobkyně mezi sebou vzájemně porovná, nižší z hodnot, která není do výpočtu zahrnuta, je v kartě klienta přeškrtnuta. Do výpočtu MLS je zahrnut příjem žadatele 15 000 Kč, odečteno je životní minimum žadatele 3 410 Kč, součet splátek úvěrů z NRKI mimo HC 7 937 Kč, výše splátky schvalovaného úvěru 400 Kč, zbývající MLS žadatele činí 3 253 Kč. Do výpočtu MLS domácnosti je navíc k MLS klienta započítány normativní náklady na bydlení 1 377 Kč, stress buffer domácnosti 551 Kč, zbývající MLS domácnosti je uveden částkou 1 325 Kč. Žalobkyně provedla lustraci žalované v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem „klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení“, dotaz do registru CEE a ISIR byl proveden s výsledkem v registru „nenalezen“.3. Soud ve věci nařídil jednání na 5. 5. 2026, toto jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, kdy žalobkyně se z účasti u jednání omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud tak vycházel z důkazů předložených žalobkyní.4. Jelikož se žalobkyně k jednání nedostavila, nemohlo jí být poskytnuto poučení o tom, že soud shledává za neúplná skutková tvrzení a předložené důkazy ohledně zkoumání příjmů a výdajů žalované.5. Soud ve věci provedl důkaz listinami, ze kterých zjistil následující skutečnosti.6. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že tato má jako předmět podnikání zapsáno mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.7. Z úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne 17. 1. 2019 (č. listu 26 spisu) soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr ve výši 10 000 Kč a dále pak úvěr na koupi zboží v částce 3 990 Kč. Ve smlouvě je k údajům žalované uvedeno, že je zaměstnána u společnosti , Anonymizováno, , její čistý měsíční příjem činí 15 000 Kč, bydlí v podnájmu.8. Z úvěrové zprávy (č. listu 23 spisu) soud zjistil, že v prosinci 2018 měla žalovaná evidován nesplacený úvěr ve výši 82 113 Kč, výše splátky činila 3 342 Kč, výše dalšího úvěru ze dne 18. 10. 2018 měla v prosinci 2018 evidovánu neuhrazenou částku 64 869 Kč, výše měsíční splátky činila 2 949 Kč, přičemž u tohoto úvěru byla žalovaná v prodlení se splátkou úvěru za měsíc prosinec 2018, dále měla žalovaná úvěr od 11. 4. 2018, výše nesplacené jistiny činila v prosinci 2018 částku 26 328 Kč, výše měsíční splátky byla stanovena na 1 646 Kč, i u tohoto úvěru byla žalovaná v prodlení s úhradou splátky za měsíc prosinec 2018.9. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad (č. listu 53 spisu) vyplývá, že ze strany žalované byly hrazeny pravidelné splátky od 20. 2. 2019 do 15. 4. 2024, poté začalo docházet k výpadkům splátek. Celkem žalovaná uhradila částku 61 737,38 Kč.10. Z karty klienta (č. listu 69 spisu) ze dne 13. 10. 2025 vyplývá, že u žalované jsou uvedeny údaje výše příjmu 15 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti 4 000 Kč. Dotazy na registry s datem 17. 1. 2019 jsou u registru SOLUS, NRKI, japonská půjčka, uvedeny s odpovědí registru OK, dotaz na registr MVCR je uveden s odpovědí registru ověřeno, odpověď registru ISIR je uvedeno klient nenalezen v externím systému.11. Z dopisu ze dne 10. 7. 2025 (č. listu 67 spisu) vyplývá, že žalovaná byla vyzvána ke splacení celého úvěru.12. Podle článku 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES členské státy zajistí, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18, konkrétně pak z právní věty, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvu o spotřebitelském úvěru a o zrušení Směrnice rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 Směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Poukázat nutno též na rozsudek Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci , Anonymizováno, , z něhož vyplývá, že články 8 a 23 cit. Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že nebrání tomu, aby byl věřitel v případě, že nesplnil povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele, sankcionován v souladu s vnitrostátním právem neplatností smlouvy o spotřebitelském úvěru a zánikem jeho nároku na zaplacení sjednaných úroků, i když smlouva byla stranami v plném rozsahu splněna a spotřebitel v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti neutrpěl škodlivé následky.16. K problematice povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele se vyjádřil rovněž Nejvyšší soud ČR v rozsudku vydaném pod sp. zn. , spisová značka, , kdy ze zveřejněné právní věty vyplývá, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze , právnická osoba, ), a tyto porovnávat