30 C 423/2025-45 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 32 609,18 Kč s příslušenstvím, která představuje postoupený dluh ze smlouvy o vydání kreditní karty ze dne 7. 9. 2015.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřila a nereagoval ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasil.3. Ze smlouvy o vydání kreditní karty, všeobecných obchodních podmínek, obchodních podmínek pro vydávání a používání kreditních karet, ceníku a výpisu z účtu bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, uzavřela s žalovaným dne 7. 9. 2015 smlouvu o vydání kreditní karty Kreditní karta , Anonymizováno, , hodnota, s úvěrovým limitem do 32 000 Kč. Výše úrokové sazby pro čerpání byla ve smlouvě sjednána ve výši 22,56 % ročně, žalobkyně však uplatňuje smluvní úrok pouze ve výši 12,75 % ročně. Čerpaný úvěr se žalovaný zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách ve výši 3,5 % z celkové dlužné částky, minimálně však 300 Kč, takže výše měsíční splátky nebyla konstantní. Čerpané peněžní prostředky se žalovaný zavázal vrátit včetně úroku, poplatku za bankovní služby, poplatku za pojištění, a podle ceníku. Žalovaný průběžně čerpal peněžní prostředky prostřednictvím poskytnuté kreditní karty. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas.4. Z prohlášení okamžité splatnosti a dokladu o odeslání bylo zjištěno, že banka ke dni 24. 12. 2024 prohlásila všechny závazky žalovaného ve smlouvě za okamžitě splatné a vyzvala ho k úhradě.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.6. Z předžalobní výzvy ze dne 25. 8. 2025, bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu, a to jistiny úvěru ve výši 31 860,18 Kč, poplatku ve výši 749 Kč a smluvního poplatku ve výši 2 624,39 Kč splatného ke dni 24. 12. 2024, když dále požaduje úrok ve výši 12,75 % ročně z jistiny od 25. 12. 2024 do zaplacení a úroky z prodlení v téže výši z celkové částky 32 609,18 Kč od 25. 12. 2024 do zaplacení.7. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.9. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Na základě právního posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalobkyně v řízení prokázala, že její právní předchůdce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. a své povinnosti z ní si splnil, když žalovanému v rámci úvěrového limitu poskytl peněžní prostředky. Žalovaný však nesplnil své povinnosti ze smlouvy, když nehradil splátky řádně a včas. Banka tedy oprávněně přistoupila k zesplatnění celého dluhu ke dni 24. 12. 2024. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobkyni, která se tak ve smyslu § 1879 o.s.ř. stala novým věřitelem žalovaného a je ve věci aktivně legitimována. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný stále dluží na jistině částku 31 860,18 Kč a na poplatcích částku 749 Kč. Úrok ke dni 24. 12. 2024 byl kapitalizován na částku 2 624,39 Kč a je i nadále požadován ve výši odpovídající § 122 zákona č. 257/2016 Sb. Vzhledem k prodlení se žalobkyně oprávněně domáhá i úroku z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné jistiny a poplatků od 25. 12. 2024 až do zaplacení. V řízení bylo prokázáno, že před uzavřením smlouvy banka řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., když banka vycházela z obecných pokynů Evropského úřadu pro bankovnictví pro posouzení úvěruschopnosti ze dne 19. 8. 2015, což podléhá kontrole České národní banky. Banka vycházela jak z údajů uvedených spotřebitelem, tak z nezávislého zhodnocení a ověření. U žalovaného byly zkoumány aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce, informace z externích úvěrových registrů ohledně míry úvěrového zatížení, příjmy a výdaje, když následně byl proveden celkový skóring, v insolvenčním rejstříku byl žalovaný bez záznamu, stejně jako v databázi neplatných dokladů a interním black listu. Žalovaný měl jen pozitivní úvěrovou historii, nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. V době uzavírání smlouvy ještě nevstoupil v platnost zákon č. 257/2016 Sb., který následně upravil zkoumání úvěruschopnosti spotřebitelů přesněji. Z uvedených důvodů bylo žalobě vyhověno v plném rozsahu.11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého byla plně úspěšné žalobkyni přiznána jejich náhrada v plném rozsahu, když je představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 305 Kč, odměna advokáta podle § 14b odst. 1 písm. c) a § 11 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 v celkové výši 2 100 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby), náhrada hotových výdajů podle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 504 Kč, a dále odměna advokáta podle § 7 a § 11 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve výši 2 420 Kč za 1 úkon (písemné podání 12. 1. 2026), hotové výdaje podle § 13 téže vyhl. za 1 úkon po 450 Kč a DPH podle § 137 odst. 3 písm. b) o.s.ř. ve výši 602,70 Kč.12. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o.s.ř.