30 C 432/2025-21 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně navrhla, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 46 490,05 Kč s příslušenstvím, která představuje postoupený dluh ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 17. 1. 2024.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a nereagovala ani na soudní výzvu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a proto soud předpokládal, že s tímto postupem souhlasila.3. Ačkoliv je žalobkyně zastoupena advokátkou, v žalobě nebyly navrženy žádné důkazní návrhy a žalobkyně ani nereagovala na výzvu soudu k doplnění rozhodných skutečností týkajících se zejména posuzování úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Žalobkyně se pouze omluvila z jednání, takže nemohla být v tomto směru poučena ani při jednání. Žalobkyně také rovnou v žalobě počítá s tím, že její nárok nebude přiznán z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, takže ohledně úvěruschopnosti ničeho ani netvrdí a neprokazuje. V řízení tedy bylo pouze zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, . zaslala žalované na její účet částku 40 000 Kč dne 17. 1. 2024. Pohledávka za žalovanou byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 2. 2025 postoupena žalobkyni, která je tak ve věci ve smyslu § 1879 aktivně legitimována. Žalobkyně ani k výzvě soudu v řízení netvrdila rozumné skutečnosti a nenavrhla žádné důkazy k tomu, že byla zkoumána úvěruschopnost žalované před uzavřením smlouvy. Pokud tedy byla uzavírána smlouva o spotřebitelskému úvěru, tak je ve smyslu § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná a žalovaná je povinna vrátit pouze nesplacenou část jistiny. Vzhledem k tomu, že v daném případě činila jistina částku 40 000 Kč a žalovaná dosud uhradila částku 9 560 Kč, zbývá jí uhradit 30 440 Kč. Co do zbývajícího nároku musela být žaloba zamítnuta. O lhůtě k zaplacení bylo rozhodnuto podle § 87 odst. 1 o.s.ř., když soudu nejsou známy současné finanční poměry žalované, takže byla stavena jednoroční lhůta, která je dostatečná k úhradě předmětného dluhu, a to buď ve formě splátek, aniž by byla žalovaná svázána jejich konkrétní výší, nebo případně k opatření finančních prostředků zvýšeným pracovním úsilím, šetřením, prodejem nepotřebného majetku či pomocí od blízkých. Pro žalobkyni není tato lhůta nepřiměřená, neboť žalobkyně podniká ve skupování neplatných spotřebitelských úvěrů, kde s delší splatností musí vzhledem k zákonu č. 257/2016 Sb. počítat.4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. za situace, kdy žalobkyně byla úspěšná co do 65 % předmětu řízení, neúspěšná v rozsahu 35 % předmětu, takže jí náleží 30 % náhrada. Náklady řízení představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1 860 Kč, odměna advokáta vzhledem k žalobě podané na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech se změnou pouze v několika skutečnostech podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, hotové výdaje dle téhož ustanovení za 3 úkony právní služby po 100 Kč, takže náklady řízení představuje částka 3 060 Kč. Z této částky 30 % činí 918 Kč, když v tomto rozsahu byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení, a to ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.