9 C 106/2025-30 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou z 22. 8. 2025 domáhala vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uloženo zaplatit jí 12 000 Kč s úrokem z prodlení z titulu neuhrazené pohledávky ze smlouvy o úvěru uzavřené 23. 2. 2022 mezi , právnická osoba, a žalovaným, na základě které byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr 15 000 Kč splatný v měsíčních splátkách po 3 000 Kč. Žalovaný uhradil pouze 3 000 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené s , právnická osoba, dne 21. 9. 2023.2. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že mezi , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , kterou se , právnická osoba, zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit v měsíčních splátkách po 3 000 Kč. (smlouva o úvěru č. , hodnota, ) , adresa, 000 Kč byla žalovanému poskytnuta v hotovosti při uzavření smlouvy, jak žalovaný ve smlouvě potvrdil. (smlouva o úvěru č. , hodnota, ) Žalovaný uhradil 3 000 Kč. Pokud jde o výši plateb žalovaného, vyšel soud z tvrzení žalobkyně, když žalovaný vyšší úhrady netvrdil, natož aby prokazoval. , právnická osoba, uzavřela s žalobkyní 21. 9. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, mimo jiné i žalobou uplatněné pohledávky za žalovaným. (smlouva o postoupení pohledávek z 29. 1. 2024, seznam postupovaných pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky z 29. 9. 2023, podací lístek) Uplatněný nárok žalovaný neuhradil i přes výzvu zástupce žalobkyně z 30. 5. 2025. (výzva k plnění z 30. 7. 2025, podací lístek)3. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která je zároveň smlouvou o spotřebitelském úvěru dle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.4. Soud se na základě ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zabýval tím, zda před uzavřením smlouvy o úvěru došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu § 86 téhož zákona, neboť poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, způsobuje neplatnost smlouvy a povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byl poskytovatel úvěru povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru důkladně posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud to bylo nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr pak mohl žalovanému poskytnout jen, vyplývalo-li by z výsledku posouzení jeho úvěruschopnosti, že nebyly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet.6. Poskytovatel dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje jeho schopnost plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o jeho finanční a ekonomické situaci, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů.7. Poskytovatel úvěru při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr nepostupuje s odbornou péčí, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.8. Z žalobních tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti se podává, že Providen Financial s.r.o. vyšla toliko z údajů uvedených žalovaným v zákaznické kartě (viz zákaznická karta z 23. 3. 2022), aniž by údaje v ní uvedené ověřila. Je-li uveden žalovaného čistý měsíční příjem 12 960 Kč a další čisté příjmy domácností 15 000 Kč, pak vzhledem k tomu, že je v zákaznické kartě uvedeno, že žalovaný bydlí s rodiči, se podává, že celkový měsíční příjem každé z osob v dané domácnosti činí pouze cca 9 000 Kč. Pokud jde o výdaje, v zákaznické kartě uvedená částka 2 000 Kč jako odhadované měsíční výdaje žalovaného je částka zjevně nereálně nízká. Na zjištění a ověření reálných měsíčních výdajů žalovaného však bylo před uzavřením smlouvy zcela rezignováno.9. Soud tak uzavřel, že , právnická osoba, neposoudila řádně s odbornou péčí dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost žalovaného, a předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru proto shledal neplatnou ve smyslu § 87 téhož zákona.10. V souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru tak žalovanému vznikla povinnost k vrácení pouze poskytnuté jistiny v nevrácené výši 12 000 Kč.11. , právnická osoba, pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o.z. postoupila žalobkyni, která je tak ve sporu aktivně věcně legitimována.12. Co do částky 12 000 Kč tedy soud žalobě jako důvodné vyhověl.13. Dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.14. Pokud jde o možnosti žalovaného vrátit částku 12 000 Kč soud za situace, kdy neměl informace o aktuální finanční situaci a majetkových poměrech žalovaného, uzavřel, že je přiměřené možnostem žalovaného splatit uvedenou částku v měsíčních splátkách po 500 Kč. Splátky byly stanoveny pod ztrátou jejich výhody, když soud při stanovení ztráty výhody splátek vyšel z toho, že ukládá žalovanému povinnost k uhrazení částky ve splátkách přiměřených jeho možnostem, a bude tedy záviset pouze na něm a jeho přístupu k plnění uložené povinnosti, zda bude možnost hrazení ve splátkách přetrvávat, či zda mu vznikne povinnost k jednorázové úhradě celé dlužné částky.15. Vzhledem k tomu, že dochází ke stanovení nové lhůty k plnění ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyl žalovaný ke dni vyhlášení rozsudku v prodlení se splněním povinnosti. Žaloba proto byla co do uplatněného nároku na zaplacení úroku z prodlení zamítnuta.16. Dle § 142 odst. 1 o.s.ř. bylo žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 615 Kč tvořené náhradou za soudní poplatek 800 Kč, odměnou za tři úkony právní služby po 400 Kč dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, sepis předžalobní výzvy) a náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, přičemž náhrada, vyjma náhrady za soudní poplatek, byla navýšena o DPH, neboť zástupce žalobkyně je plátcem DPH. Žalobkyni nebyla přiznána odměna za sepis podání z 6. 1. 2026, když skutečnosti v něm uvedené měla tvrdit již v žalobě, náklady spojené s tímto doplněním tvrzení nelze považovat za náklady účelně vynaložené, k jejichž náhradě by mohla být žalovanému uložena povinnost.