11 C 146/2020-26 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] dodávala její právní předchůdkyně žalovanému plyn do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Za realizaci dodávek plynu v období od 19. 11. 2016 do 1. 11. 2017 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 16 500 Kč se splatností [datum], na kterou žalovaný neuhradil ničeho (nárok 1). Za realizaci dodávek plynu v období od 2. 11. 2017 do 21. 12. 2017 vyúčtovala předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 436 Kč se splatností 14. 12. 2018, na kterou žalovaný neuhradil ničeho. Všechny uvedené nároky pak žalobkyně nabyla postoupením od právní předchůdkyně, [právnická osoba] Z provedeného dokazování při absenci jakékoliv obrany žalovaného dospěl soud ke skutkovým závěrům shodným se žalobními tvrzeními, totiž že předchůdkyně žalobkyně dodávala žalovanému plyn do místa spotřeby na adrese uvedené v prvém odstavci tohoto rozsudku, na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Nedoplatek úhrady za dodávku plynu pak předchůdkyně žalobkyně žalovanému vyúčtovala doloženými fakturami postupně za dvě shora uvedená fakturační období od 19. 11. 2016 do 21. 12. 2017 Tyto faktury žalovaný nereklamoval, ani jinak nezpochybnil a lze mít v souladu s ustálenou judikaturou odvolacího soudu za to, že dokládají sjednaný produkt a jeho cenu. Smlouvou o postoupení pohledávek vč. přílohy a oznámením o postoupení pak žalobkyně prokázala nabytí pohledávky od [právnická osoba] V daném případě žalobkyně dostatečným způsobem při absenci jakýchkoliv námitek žalovaného prokázala dodávky plynu [právnická osoba] na základě smlouvy uzavřené se žalovaným v souladu s ustanovením § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, a také postoupení pohledávky mezi uvedenou společností a žalobkyní, tudíž bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a prokázal úhradu ceny za dodané energie, případně jiné skutečnosti vyvracející uplatněné nároky, žalovaný však zůstal v řízení nečinný, soud tedy přiznal žalobkyni právo na zaplacení uplatněných pohledávek spočívající v ceně za dodanou energii. Ode dne následujícího od data splatnosti shora uvedených faktur se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých povinností, má tedy žalobkyně též právo na úrok z prodlení dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po splatnosti zúčtovacích faktur. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 146 odst. 3 občanského soudního řádu, podle kterých jednak úspěšné žalobkyni náleží náhrada účelně vynaložených nákladů řízení, jednak je však k tíži žalobkyně nutno zohlednit částečné odmítnutí žaloby v jednom uplatněném nároku dle usnesení nadepsaného soudu ze dne 30. 7. 2020, č. j. 11 C 146/2020-21, které odpovídá 2 % neúspěchu v řízení, tudíž žalobkyni náleží náhrada 96 % nákladů účelně vynaložených řízení. Přitom náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny zástupce žalobkyně ve výši 600 Kč za dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby) podle § 11 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrady hotových výdajů celkem ve výši 200 Kč dle § 14b odst. 5 advokátního tarifu a náhrady na DPH ve výši 168 Kč (§ 151 odst. 2 občanského soudního řádu). Při podílu 96 % pak soud přiznal žalobkyni celkově částku 1 697 Kč. Plnění povinnosti uhradit náklady řízení pak bylo žalovanému v souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu uloženo k rukám zástupce žalobkyně. V daném případě se přitom jedná o tzv. formulářovou žalobu, neboť v řízení jsou uplatněny zcela jednoduché nároky téže žalobkyně ve shodném formuláři, a to opakovaně, jak je zřejmé z vlastní činnosti nadepsaného soudu.