12 C 496/2020-90 — Okresní soud v Chebu

Předmět řízení žalobkyně vymezila žalobou, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky z titulu pohledávky postoupené [právnická osoba], z účastnické smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] k telefonnímu číslu [číslo], účastnické smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] k telefonnímu číslu [číslo], účastnické smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] k telefonnímu číslu [číslo], účastnické smlouvy [číslo] uzavřené dne [datum] a dodatku ke smlouvě [číslo] uzavřenému dne [datum], kdy v případě první a poslední smlouvy včetně dodatku došlo ke koupi koncového zařízení [typ zařízení] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] [anonymizováno 7 slov], přičemž žalovaný se zavázal uhradit kupní ceny zařízení ve sjednaných splátkách, přičemž v případě neuhrazení příslušné splátky bylo sjednáno zesplatnění všech dosud neuhrazených splátek. Ve smlouvách byly sjednány smluvní pokuty za prodlení s úhradou vyúčtování, a to [částka] za prodlení za jeden den a [částka] za prodlení [počet] dnů. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení smluvní pokuty a splátky koncových zařízení ve vyúčtování [číslo] v celkové výši [částka], splatném dne [datum], splátek koncových zařízení ve vyúčtování [číslo] ve výši [částka], splatném dne [datum], smluvní pokuty ve vyúčtování [číslo] v celkové výši [částka], splatném dne [datum], neuhrazené části kupní ceny koncových zařízení ve vyúčtování [číslo] v celkové výši [částka], splatném dne [datum]. Podané žalobě soud nemohl vyhovět, neboť byť žalobkyně prokázala postoupení pohledávky právním předchůdcem žalobkyně a uzavření shora uvedených účastnických smluv, neunesla břemeno důkazní ve smyslu ust. § 118a odst. 3 občanského soudního řádu v tom směru, že právní předchůdce žalobkyně předal žalovanému zařízení specifikovaná v žalobě, za jejichž nevrácení se domáhala žalobkyně kupní ceny, stejně tak žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu ohledně specifikace, za prodlení s jakým konkrétně specifikovaným vyúčtováním se žalobkyně domáhala zaplacení sjednaných smluvních pokut. Žalobkyně se přitom o své vůli nedostavila k jednání soudu, kde by jí byla tato poučení poskytnuta. Poučení o neunášení břemene tvrzení a břemene důkazního se přitom poskytuje právě při jednání, jak plyne z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, neboť závěr o tom, že strana neunáší důkazní břemeno, soud nemůže učinit jindy (popř. dříve) než právě při jednání, neboť tento závěr je již výsledkem procesu hodnocení důkazů, přičemž důkazy nelze hodnotit dříve, než byly provedeny. Provádění důkazů pak dle platné procesní úpravy zásadně nelze činit jinde než při nařízeném jednání. Soud tak podanou žalobu výrokem I. zamítl v celém rozsahu. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého by právo na náhradu nákladů řízení náleželo plně úspěšnému žalovanému. Na straně žalovaného soud žádné náklady řízení neshledal, a proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.