8 C 531/2020-16 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se žalobou domáhala od žalovaného zaplacení částky s příslušenstvím uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný dne 18. 5. 2020 použil k přepravě vozidlo veřejné hromadné dopravy na žalobkyní provozované lince metra A a na základě výzvy dopravcem pověřené osoby se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce, o čemž byl pořízen zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Žalovaný porušil své povinnosti cestující dle § 2550 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, resp. § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 7 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní přepravu a Smluvních přepravních podmínek PID zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Jízdné činí 24 Kč, přirážka činí 1 500 Kč. Žalovaný ani na základě písemné výzvy dlužnou částku žalobkyni neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. <i>Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) bez nařízení jednání.</i> <i>Podle § 157 odst. 4 OSŘ v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.</i> Soud má za prokázané, že žalovaný dne 18. 5. 2020 použil k přepravě vozidlo městské hromadné dopravy na žalobkyní provozované lince MHD, kdy se na základě výzvy dopravcem pověřené osoby neprokázal platnými jízdními doklady, čímž porušil přepravní řád a smluvní přepravní podmínky dopravce. O tom byl pořízen zápis o provedené přepravní kontrole. Soud má za prokázané, že žalovaný má povinnost uhradit cenu jízdného a přirážky k jízdnému celkem ve výši 1 524 Kč, což neučinil ani na základě písemné předžalobní upomínky žalobkyně. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným vyplývá ze smlouvy o přepravě osob ve smyslu § 2550 a násl. OZ za podmínek stanovených § 37 odst. 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, resp. § 18a odst. 2 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve vztahu k poskytované dopravě městskou hromadnou dopravou, podle kterých vznikla žalobkyni povinnost přepravit cestující do místa určení a žalovanému povinnost mít u sebe platný cestovní doklad, když za předpokladu nesplnění této povinnosti žalovaným má žalobkyně právo požadovat po něm vedle jízdného také přirážku k jízdnému v maximální výši 1 500 Kč. Soud proto žalobě vyhověl, včetně povinnosti žalovaného uhradit žalobkyni úrok z prodlení dle § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek za řízení 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (po úkonu za převzetí věci, žalobu a jednoduchou výzvu k plnění, když zasílání kvalifikované výzvy nebylo v daném případě důvodné a nejedná se tak o účelně vynaložený náklad) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT v celkové výši 500 Kč a 3 náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 AT v celkové výši 300 Kč. Žalobkynin advokát poskytuje právní služby jako společník právnické osoby, která je registrován k placení daně z přidané hodnoty, žalobkyně má proto dle § 137 odst. 3 OSŘ právo na náhradu této daně ve výši 21 % z náhrady nákladů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je její osobní povinností. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám žalobkynina advokáta.