10 C 225/2020-160 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 16. 7. 2020, dle ustanovení § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, doručeného žalobci dne 20. 7. 2020 s odůvodněním, že žalovaná okamžité zrušení odůvodnila tím, že žalobce opustil dne 13. 7. 2020 údajně bez omluvy pracoviště a poté nedocházel do zaměstnání, čímž měla žalobci vzniknout třídenní neomluvená absence. Žalovaná dále uvedla, že byl žalobce dvěma dopisy vyzván k odstranění nedostatků v práci, když žalobce je toho názoru, že tvrzené pochybení nenastalo v takové míře a nebylo to toliko jeho pochybením, když například k práci mu nebyly přidělovány vhodné nástroje a musel si do práce nosit nástroje vlastní. Důvody okamžitého zrušení jsou dle názoru žalobce žalovanou vykonstruované. U žalobce se nejednalo o neomluvenou absenci, ale o překážky v práci na straně zaměstnavatele. Žalobce proto považuje okamžité zrušení za neplatné. Pracovní poměr měl skončit dne 20. 7. 2020. Dne 21. 7. 2020 žalobce žalované doporučeným dopisem ze dne 20. 7. 2020 zaslal písemné oznámení, že trvá na dalším zaměstnávání. 2. Žalovaná k podané žalobě uvedla, že neuznává nárok uplatněný v žalobě a to ani zčásti. Žalobce začal svoji práci zanedbávat, a tak mu byly postupně uděleny dvě výtky písemné. První Výzvu k odstranění nedostatku I., si žalobce dne 1. 7. 2020 přečetl, ale odmítnul ji převzít a podepsat. Druhou Výzvu k odstranění nedostatku II. si žalobce dne 13. 7. 2020 přečetl, ale odmítnul ji převzít a podepsat. Žalovaná dále uvedla, že žalobce přišel v pondělí 13. 7. 2020 po týdenní dovolené do kanceláře žalované, kde si přečetl v pořadí druhou písemnou výzvu k odstranění nedostatků v jeho práci, poté tuto kancelář a areál pily opustil, toho dne ani nezačal pracovat a do práce nenastoupil ani v následujících třech dnech 14. 7, 15. 7, 16. 7, ani nikdy poté. 3. Z důkazů provedených soudem byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce se žalovanou uzavřel dne 1. 3. 2020 pracovní smlouvu na dobu určitou do 31. 12. 2020 a to na pozici„ obsluha pásové pily". Žalovaná dala žalobci dne 1. 7. 2020, datovanou dnem 29. 6. 2020, Výzvu k odstranění nedostatku I. ve které uvedla, že dne 26. 6. 2020 bylo vedoucím žalobce zjištěno, že žalobce nerespektoval příkazu nadřízeného, když nařezal prizmy a dále znehodnotil řezaný materiál špatným měřením a upnutím materiálu. Žalovaná dala žalobci dne 13. 7. 2020 výzvu k odstranění nedostatku II., ve které jako důvod uvedla, že dne 1. 7. 2020 bylo vedoucím žalobce zjištěno, že žalobce i přes opakované ústní výzvy neuložil nařezaný materiál dle technologického postupu, se kterým byl seznámen. V obou výzvách k odstranění vad bylo uvedeno, že žalovaná vyzývá žalobce k okamžitému odstranění uvedených nedostatků. Na výzvu k odstranění nedostatků I. reagoval žalobce dopisem ze dne 5. 7. 2020 tak, že žalované zaslal dopis, v němž uvedl důvody, proč řezal materiál a tento i upevnil uvedeným způsobem. Na tento dopis reagovala žalovaná nedatovaným dopisem, ve kterém uvedla, že má za to, že pochybení při řezání vzniklo ze strany žalobce a že porušil příkaz svého nadřízeného pana [celé jméno svědka]. Dále má soud ze shodných tvrzení účastníků za nesporné, že žalobce se ráno dne 13. 7. 2020 dostavil do zaměstnání k žalované a z této práce následně odešel. Dne 14. 7. 2020 žalobce odeslal žalované doporučený dopis, jenž byl žalované doručen dne 23. 7. 2020, s tím, že žádal žalovanou o sdělení, kdy mu umožní pracovat a kdy mu bude přidělena práce dle jeho pracovní smlouvy. Dále v dopise uvedl„ V pondělí 13. 7. 2020 jsem se po skončení čerpání dovolené (7- 10. 7. 2020) dostavil na pracoviště, přičemž jste mě poslali domů se sdělením, že pro mě nemáte práci. Také v úterý 14. 7. 2020 jsem se ráno dostavil na pracoviště a opět jste mě poslali domů. Protože nemám k dispozici žádný dokument o skončení mého pracovního poměru, můj pracovní poměr stále trvá a já mám zájem pracovat dle své pracovní smlouvy.“ Okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne 16. 7. 2020, doručeným žalobci dne 20. 7. 2020, byl s žalobcem rozvázán pracovní poměr ze strany zaměstnavatele podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce s odůvodněním:„ Dne 13. 7. 2020 jste obdržel výzvu k odstranění nedostatků. Po této výzvě jste opustil pracoviště bez řádné omluvy a nadále bez řádné omluvy do zaměstnání nedocházíte, čímž Vám k dnešnímu dni vznikla neomluvená absence v rozsahu celých 3 směn. K odstranění nedostatků jste byl již 2x vyzván dopisem ze dne 1. 7. 2020 a 13. 7. 2020, což jste však neučinil. V tomto [příjmení] počínaní shledáváme zvlášť hrubé porušení povinností, vyplývající z pracovněprávních předpisů, vztahujících se k Vámi vykonávané práci.“ Žalobce následně dopisem ze dne 20. 7. 2020, doručeným žalované dne 22. 7. 2020, na okamžité zrušení pracovního poměru reagoval tak, že jej považuje za neplatné, když se nejedná o jeho absence, ale o překážku na straně zaměstnavatele. Na tento dopis reagovala žalovaná dopisem ze dne 24. 7. 2020 s tím, že si není vědoma, že by žalobci dne 13. 7. 2020 nařídila nucenou dovolenou nebo by mu bránila ve výkonu zaměstnání. 4. Z výplatní pásky žalobce za měsíc duben 2020 má soud za prokázané, že tato byla žalovanou minimálně 2x vyhotovena a nikoliv duplicitně, když je zřejmé, že na každé pásce je uvedeno něco jiného. Žalovaná tvrdila, že jde o stejnou výplatní pásku, toliko jednou se jedná o tzv. ucelenou verzi a jednou o tzv. zkrácenou verzi, což bylo při řízení zcela vyvráceno. Žalobce v dubnu 2020 vždy pracoval od 7:00- 15:30 hodin, a že za měsíc duben odpracoval všechny směny v plné míře, je zřejmé z jeho tvrzení a i z výslechu svědka [celé jméno svědka]. Avšak v původní výplatní pásce je uvedeno odpracovaných 159,5 hodin a v upravené výplatní pásce je uvedeno 143,5 hodiny, tedy tak, aby souhlasila s výkazem práce. Výkaz práce doložený žalovanou nebyl žalobcem ani podepsán. Dále je na každé výplatní pásce pokaždé jiný zůstatek dovolené, když na tzv. zkrácené verzi je uvedeno 16,5 dne a na tzv. ucelené verzi je uvedeno 5 dnů. 5. Z návrhu dodatku pracovní smlouvy ze dne 12. 6. 2020 má soud za prokázané, že žalovaná chtěla žalobci snížit mzdu, připravila dodatek pracovní smlouvy s datem 12. 6. 2020 a že tento návrh nebyl žalobcem akceptován a ani podepsán. 6. Z výslechu svědka [celé jméno svědka] má soud za prokázané, že svědek byl zakladatelem žalované společnosti a byl v ní i společníkem a jednatelem. Následně společnost z finančních důvodu a z důvodu exekuce převedl na svoji přítelkyni paní [příjmení], což sám uvedl při svém svědeckém výslechu. Dále má toto soud za prokázané z úplného výpisu z obchodního rejstříku. Svědek dále uvedl, že žalobce měl standardní pracovní dobu od 7:00 do 15:00 hodin a do dne 13. 7. 2020 neměl žalobce nikdy problémy s docházkou, vždy docházel a odcházel včas. Dále svědek sdělil, že pokud někdy žalobce přišel déle, tak si to napracoval. K vytýkacím dopisům a jejich předání žalobci svědek uváděl nesrovnalosti, například, že paní [příjmení] se neúčastnila předání vytýkacího dopisu (když toto popsal velmi detailně), avšak u vytýkacího dopisu je podepsaná pod tím, že žalobce jej odmítnul převzít. 7. Svědek [celé jméno svědka] uvedl, že některé zakázky museli po propuštění žalobce zrušit, nicméně ze zakázek doložených žalovanou za období duben – prosinec 2020 toto nevyplývá. Žalovaná po okamžitém zrušení pracovního poměru žalobce navíc ani dalších 2,5 měsíce nové zaměstnance dle doloženého výpisu nezaměstnala a veškeré zakázky zvládal pan [celé jméno svědka] za pomoci jeho partnerky a jednatelky žalované společnosti paní [příjmení]. Z výslechu žalobce soud zjistil, že pan [příjmení] a jeho partnerka pracovali u žalované od dubna 2020, takže soud je toho názoru, že žalovaná měla minimálně na výpomoc další osoby. Následně nejdéle od října 2020 byla do pracovního poměru přijata paní [jméno] [příjmení], což je dle sdělení právního zástupce žalované„ přízeň pana [celé jméno svědka]“. 8. K doložené listině –docházka za duben 2020 nutno konstatovat, že docházku žalobce a její zápis dle tvrzení svědka [celé jméno svědka] prováděl on sám každý den v kanceláři a to vždy hned ráno při příchodu žalobce do zaměstnání. Na dotaz, zda byl s docházkou žalobce někdy problém, svědek [celé jméno svědka] nejprve odpověděl, že až do pondělí 13. 7. 2020 žalobce přicházel i odcházel vždy včas, přičemž za dobu pracovního poměru potřeboval žalobce jen jednou odejít dříve. Následně na dotaz, proč jsou v docházce žalobce uvedeny různé časy příchodů a odchodů, svědek [celé jméno svědka] svou odpověď změnil tak, že měl žalobce někdy chodit později, ale toto se neřešilo, neboť si vše vždy napracoval. Skutečnost, že žalobce vždy odpracoval 8 hodin denně svědek [celé jméno svědka] opakovaně potvrdil a s jistotou uvedl, že žalobce do práce chodil a z práce odcházel vždy včas. Na pozdější dotaz právního zástupce žalované, zda je výkaz práce žalobce za duben 2020 správný, když dle něj není odpracována pracovní doba v plném rozsahu, svědek [celé