11 C 262/2021-34 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] v jejímž rámci byl sjednán rovněž nájem dvou zařízení [spisová značka] [anonymizováno], které žalovaný převzal a měl vrátit do 10 dnů od ukončení smlouvy, což neučinil, tudíž mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 5 000 Kč za každé nevrácené zařízení. Po provedeném dokazování soud podané žalobě nemohl vyhovět, neboť z žádného důkazního prostředku nevyplývá, že žalovaný v žalobě uvedená zařízení skutečně převzal. V předmětné smlouvě, které se žalobkyně dovolává, žádné prohlášení žalovaného o převzetí nějakých zařízení není. K tomu ostatně ani nemohlo dojít, neboť zařízení měla být podle smlouvy žalovanému doručována teprve dodatečně. Zda se tak skutečně stalo a zda tedy žalovaný nějaké zařízení obdržel, z navržených důkazů nevyplývá. Soud tedy žalobu zcela zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého by právo na náhradu nákladů řízení náleželo plně úspěšnému žalovanému. Na straně žalovaného ovšem soud žádné náklady řízení neshledal.