12 C 146/2021-33 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 114 300,67 Kč s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně se v jiném řízení vedeném u Okresního soudu v Chebu pod sp.zn. 13 C 65/2018 domáhá po žalované vydání bezdůvodného obohacení ve výši 774 400 Kč z důvodu užívání nemovité věci právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou bez právního důvodu, když v řízení ve věci sp.zn. 13 C 65/2018, se domáhá zaplacení příslušenství jistiny kapitalizovaného ke dni 10. 5. 2018. Rozsudkem Okresního soudu v Chebu ze dne 14. 11. 2019, č.j. 13 C 65/2018-195, bylo žalobě včetně kapitalizovaného příslušenství do [datum] v plném rozsahu vyhověno, přičemž rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 6. 2020, č.j. 64 Co 83/2020-236 byl rozsudek soudu prvého stupně potvrzen co do části jistiny ve výši 549 510 Kč. V nyní projednávané věci se žalobkyně domáhala zaplacení příslušenství z pravomocně přiznané části jistiny ve výši 549 510 Kč za období od 11. 5. 2018 až do úhrady pohledávky v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem [jméno] [jméno], [exekutorský úřad], pod sp.zn. [spisová značka], kdy plnění ve výši 549 510 Kč bylo vymoženo dne 20. 10. 2020. Žalobkyně uvedla, že výzvou k plnění ze dne 24. 4. 2018, doručenou tentýž den 24. 4. 2018, vyzvala žalobkyně žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení, přičemž žalovaná přes tuto výzvu žalobkyni ničeho neuhradila. S ohledem na to vznikl žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši za dobu prodlení žalované s plněním, tedy za dobu od 11. 5. 2018 do 20. 10. 2020 z částky 549 510 Kč. 2. Žalovaná namítla, že ve věci je dána překážka litispendence, neboť žalobkyní uplatněný nárok je již předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. 13 C 65/2018. 3. Žalobkyně v replice uvedla, že předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. 13 C 65/2018, jsou kapitalizované úroky z prodlení za období do 10. 5. 2018, přičemž v nyní projednávané věci se žalobkyně domáhá zaplacení úroku z prodlení od 11. 5. 2018 až do vymožení částky 549 510 Kč v exekučním řízení dne 20. 10. 2020. <i>4. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>5. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.</i> 6. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby. Z rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 14. 11. 2019, č. 13 C 65/2018-195, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 6. 2020, č. 64 Co 83/2020-236, který nabyl právní moci dne 21. 7. 2020, má soud za zjištěné, že právní předchůdkyně žalobkyně se domáhala zaplacení částky 774 400 Kč s úrokem z prodlení z jednotlivých měsíčních plateb kapitalizovaných ke dni 10. 5. 2018 na částku 81 984,61 Kč, když soud prvního stupně podané žalobě v celém rozsahu vyhověl, k odvolání žalované byl rozsudek soudu prvního stupně ve výroku II. potvrzen co do částky 549 510 Kč představující bezdůvodné obohacení žalované za užívání nebytového prostoru v době od 1. 9. 2015 do 30. 4. 2018, ve zbývajícím rozsahu rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 23. 4. 2018, doručené žalované dne 24. 4. 2018, má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 620 000 Kč bez DPH, tj. 750 200 Kč včetně DPH, za užívání prostor sloužících k podnikání v objektu [adresa] nacházejícím se na pozemku parc.č. St. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], bez právního důvodu, a to nejméně v období od 1. 9. 2015 do data sepsání výzvy. Z oznámení o skončení exekuce ze dne 27. 10. 2020, č. [číslo jednací], má soud za prokázané, že [anonymizováno] [jméno] [jméno], soudní exekutor, [exekutorský úřad], vymohl pohledávku ve výši 549 510 Kč dne 20. 10. 2020 v exekuční věci oprávněné (právní předchůdkyně žalobkyně) proti povinné (žalované). 7. Z rozsudku Okresního soudu v Chebu ze dne 14. 11. 2019, č. 13 C 65/2018-195, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 9. 6. 2020, č. 64 Co 83/2020-236, tak bylo zjištěno, že právní předchůdkyni žalobkyně byla pravomocně přiznána pohledávka vůči žalované ve výši 549 510 Kč z titulu bezdůvodného obohacení žalované za užívání prostor sloužících k podnikání v objektu [adresa] nacházejícím se na pozemku parc.č. St. [číslo] v obci a [katastrální uzemí], bez právního důvodu v době od 1. 9. 2015 do 30. 4. 2018. Žalovaná netvrdila, že by na tuto pohledávku právní předchůdkyni žalobkyně (ani žalobkyni) na základě výzvy právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 23. 4. 2018, doručené žalované dne 24. 4. 2018, dobrovolně plnila dříve, nežli se právní předchůdkyně žalobkyně domohla svého nároku v exekučním řízení dne 20. 10. 2020. Vzhledem k tomu, že doba plnění (bezdůvodného obohacení) nebyla mezi strany ujednána, byla žalovaná na základě výzvy právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 23. 4. 2018, doručené žalované dne 24. 4. 2018, povinna plnit ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, bez zbytečného odkladu, tedy bezodkladně a neprodleně, kdy za takovou lhůtu je považován ve smyslu judikatorních závěrů zpravidla jeden týden. V takovém případě lze uzavřít, že žalovaná v období od 11. 5. 2018, od něhož se žalobkyně v nyní projednávané věci domáhá zaplacení úroků z prodlení, byla v prodlení s úhradou částky 549 510 Kč, kdy tato byla žalovanou plněna až dne 20. 10. 2020. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z částky 549 510 Kč za období od 11. 5. 2018 do 20. 10. 2020 v kapitalizované částce 114 300,67 Kč. Námitku žalované ohledně překážky litispendence neshledal soud důvodnou, když předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp.zn. 13 C 65/2018, jsou úroky z prodlení z dlužné jistiny, které právní předchůdkyně žalobkyně požadovala za období do 10. 5. 2018, tedy období předcházejí době, za níž se v nyní projednávané věci žalobkyně domáhala zaplacení příslušenství. Soud tak výrokem I. podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když v řízení byla plně procesně úspěšná žalobkyně. Náklady řízení tvoří soudní poplatek ve výši 4 573 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobkyně činí 28 500 Kč dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za pět úkonů poskytnutých právních služeb spočívajících v přípravě a převzetí věci, výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu dne 22. 3. 2021, replice žalobkyně k odporu žalované ze dne 6. 6. 2021, účasti na jednání soudu dne 22. 9. 2021, náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši 1 500 Kč za pět shora uvedených úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. AT, náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) vyhlášky 177/1996 Sb. za deset půlhodin ve výši 1 000 Kč, cestovní výdaje za cestu osobním motorovým vozidlem zástupce k jednání pak odpovídají § 30 a § 32 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve spojení s § 157 a násl. zákona č. 262/2006 Sb. a skládá se u motorového vozidla zástupce žalobkyně z náhrady za spotřebované pohonné hmoty v množství 6,6 litru BA/100 km a náhrady za opotřebení vozidla - základní náhrada podle § 157 odst. 4 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. pro jízdu v roce 2021 ve výši 4,40 Kč/km a 27,80 Kč/litr při cestě na jednání u Okresního soudu v Chebu z [obec] a zpět, tj. 2x 205 km dne 22. 9. 2021, tj. celkem za jízdní výdaje 2 556 Kč, a dále DPH z odměny, náhrad hotových výdajů a jízdného ve výši 7 047 Kč, tj. celkem částky 45 176 Kč, splatné k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.