12 C 16/2021-18 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] [název PO] [anonymizována dvě slova] (dále též jako„ věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě věřitel poskytl žalovanému dne 25. 3. 2018 úvěr ve výši 18 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 60 týdenních splátkách po 540 Kč spolu s úrokem ve výši 18,96 % ročně v částce 3 600 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 200 Kč. Žalovaný ovšem na svůj závazek hradil naposledy splátku dne 17. 9. 2018 Poslední splátka se stala splatnou dne 19. 5. 2019, když žalovaný dosud neuhradil jistinu ve výši 14 280 Kč, poplatky v celkové výši 4 080 Kč, kapitalizované úroky ve sjednané výši z jistiny od [datum] do [datum] v částce 1 459,04 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 27. 5. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 723,22 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. <i>Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému částku 18 000 Kč, kterou převzal. Současně se žalovaný zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši 14 400 Kč, když tyto částky byly výslovně a srozumitelně uvedeny v samotné smlouvě, žalovaný byl s těmito přehledně seznámen. Žalovaný v tomto směru netvrdil, ani neprokazoval, že by na dlužné částky požadované žalobkyní něčeho hradil. Současně žalobkyně prokázala nabytí pohledávky ze smlouvy o úvěru postoupením. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 2395 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku odpovídající nesplacené výši úvěru včetně neuhrazené části poplatku a sjednaného úroku, a to včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobkyně z jistiny pohledávky (výrok I. rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 900 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.