12 C 316/2021-16 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] (dále též jako„ věřitel“) smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě věřitel poskytl žalované dne [datum] úvěr ve výši 11 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit v 58 týdenních splátkách po 330 Kč spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně v částce 1 540 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Žalovaná ovšem na svůj závazek hradila naposledy splátku dne 15. 12. 2016 Poslední splátka se stala splatnou dne 21. 1. 2018, když žalovaná dosud neuhradila jistinu ve výši 11 000 Kč, poplatky v celkové výši 6 820 Kč, kapitalizované úroky ve sjednané výši z jistiny od 22. 1. 2018 do 15. 1. 2021 v částce 7 900,08 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 22. 1. 2018 do 15. 1. 2021 ve výši 2 830,97 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. <i>Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovanou a původním věřitelem byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl věřitel žalované částku 11 000 Kč, kterou převzala. Současně se žalovaná zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 8 140 Kč, když tyto částky byly výslovně a srozumitelně uvedeny v samotné smlouvě, žalovaná byla s těmito přehledně seznámena. Žalovaná v tomto směru netvrdila, ani neprokazovala, že by na dlužné částky něčeho hradila. Současně žalobkyně prokázala nabytí pohledávky ze smlouvy o úvěru postoupením. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 2395 občanského zákoníku uložil žalované zaplatit žalobkyni částku odpovídající nesplacené výši úvěru včetně neuhrazené části poplatku a sjednaného úroku, a to včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobkyně z jistiny pohledávky (výrok I. rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 750 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.