12 C 332/2021-26 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] (dále též jako„ věřitel“) smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 50 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v 24 měsíčních splátkách po 3 417 Kč spolu s částkou 32 005 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku v částce 7 615 Kč, odměny za administrativní zpracování a flexibilní splácení zápůjčky ve výši 17 017 Kč a poplatku za vedení účtu ve výši 7 320 Kč Poslední splátka se stala platnou dne 18. 3. 2019, když dlužná částka činila na jistině 39 209,27 Kč, na poplatku 25 710,73 Kč. Původní věřitel pohledávku ze smlouvy o zápůjčce postoupil žalobkyni smlouvou ze dne 18. 12. 2020, když k tomuto dni představoval dluh žalovaného na jistině 39 209,27 Kč, na poplatku 25 710,73 Kč, kapitalizovaném úroku z prodlení do postoupení částku 6 488,32 Kč, kapitalizovaném úroku ve sjednané výši 14 % ročně z dlužné jistiny do postoupení pohledávky částku 914,88 Kč. <i>Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla platně sjednána smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému částku 50 000 Kč, kterou odeslána na bankovní účet žalovaného číslo [bankovní účet] dne 15. 10. 2018. Současně se žalovaný zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši 32 005 Kč, když tyto částky byly výslovně a srozumitelně uvedeny v samotné smlouvě, žalovaný byl s těmito přehledně seznámen. Žalovaný v tomto směru netvrdil, ani neprokazoval, že by na dlužné částky požadované žalobkyní něčeho hradil. Současně žalobkyně prokázala nabytí pohledávky ze smlouvy o zápůjčce postoupením. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 2390 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku odpovídající nesplacené výši zápůjčky včetně neuhrazené části poplatku, a to včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobkyně z jistiny pohledávky (výrok I. rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 2 597 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 3 700 Kč dle § 7 bod 5 AT v celkové výši 11 100 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.