12 C 334/2021-15 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] (dále též jako„ věřitel“) smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě věřitel poskytl žalovanému dne [datum] půjčku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v 55 týdenních splátkách po 192 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 416 Kč. Žalovaný ovšem na svůj závazek uhradil pouze částku 5 728,89 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek a následně na jistinu. Pohledávka věřitele za žalovaným byla postoupena [právnická osoba] [anonymizováno] a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení dosud neuhrazené jistiny ve výši 4 687,12 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny za dobu od [datum] do zaplacení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <i>Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla platně sjednána smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému částku 6 000 Kč, kterou převzal. Současně se žalovaný zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši 4 416 Kč, když tyto částky byly výslovně a srozumitelně uvedeny v samotné smlouvě, žalovaný byl s těmito přehledně seznámen. Žalovaný v tomto směru netvrdil, ani neprokazoval, že by na dlužné částky požadované žalobkyní něčeho hradil. Současně žalobkyně prokázala nabytí pohledávky ze smlouvy o půjčce postoupením. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 657 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku odpovídající nesplacené výši půjčky, a to včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobkyně z jistiny pohledávky. Soud uložil žalovanému povinnost uhradit dluh dle ust. § 160 odst. 1 OSŘ ve lhůtě 3 dnů (výrok I. rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 500 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.