12 C 352/2021-15 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] (dále též jako„ věřitel“) smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě věřitel poskytl žalovanému dne [datum] půjčku ve výši 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v 53 týdenních splátkách po 800 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 400 Kč. Žalovaný ovšem na svůj závazek uhradil pouze částku 26 135 Kč. Pohledávka věřitele za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení dosud neuhrazené jistiny ve výši 9 590,21 Kč, souhrnného poplatku ve výši 6 674,79 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení z částky 16 265 Kč od 7. 11. 2012 do 18. 12. 2020 ve výši 10 043,64 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. <i>Podle § 657 občanského zákoníku smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla platně sjednána smlouva o půjčce, na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému částku 25 000 Kč, kterou převzal. Současně se žalovaný zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši 17 400 Kč, když tyto částky byly výslovně a srozumitelně uvedeny v samotné smlouvě, žalovaný byl s těmito přehledně seznámen. Žalovaný v tomto směru netvrdil, ani neprokazoval, že by na dlužné částky požadované žalobkyní něčeho hradil. Současně žalobkyně prokázala nabytí pohledávky ze smlouvy o půjčce postoupením. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 657 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku odpovídající nesplacené výši půjčky včetně neuhrazené části poplatku, a to včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. dle požadavku žalobkyně z jistiny pohledávky. Soud uložil žalovanému povinnost uhradit dluh dle ust. § 160 odst. 1 OSŘ ve lhůtě 3 dnů. (výrok I. rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 800 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 750 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.