12 C 391/2021-17 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] se společností [právnická osoba] (dále též jako„ věřitel“) smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě věřitel poskytl žalované dne [datum] zápůjčku ve výši 18 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 18ti měsíčních splátkách po 1 816 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 683 Kč za půjčené peněžní prostředky zahrnující kapitalizované úroky ve sjednané výši 29 % ročně v částce 4 411 Kč, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 307 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 965 Kč. Žalovaná ovšem na svůj závazek hradila naposledy splátku dne 7. 2. 2019. Věřitel zesplatnil pohledávku ke dni 4. 6. 2019, když žalovaná dosud neuhradila jistinu ve výši 15 207,98 Kč, poplatek ve výši 9 890,02 Kč, kapitalizované úroky ve sjednané výši z jistiny od 3. 2. 2020 do 18. 12. 2020 ve výši 3 920,28 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 7. 3. 2019 do 18. 12. 2020 ve výši 2 689,59 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. <i>Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovanou a původním věřitelem byla platně sjednána smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl věřitel žalované částku 18 000 Kč, kterou převzala. Současně se žalovaná zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 14 683 Kč, když tyto částky byly výslovně a srozumitelně uvedeny v samotné smlouvě, žalovaná byla s těmito přehledně seznámena. Žalovaná v tomto směru netvrdila, ani neprokazovala, že by na dlužné částky něčeho hradila. Současně žalobkyně prokázala nabytí pohledávky ze smlouvy o zápůjčce postoupením. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 2390 občanského zákoníku uložil žalované zaplatit žalobkyni částku odpovídající nesplacené výši zápůjčky včetně neuhrazené části poplatku a sjednaného úroku, a to včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobkyně z jistiny pohledávky (výrok I. rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 004 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 750 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.