12 C 40/2021-16 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaná uzavřela dne 5. 11. 2014 se [právnická osoba] (dále též jako„ věřitel“) smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě věřitel poskytl žalované dne 5. 11. 2014 zápůjčku ve výši 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v 60ti týdenních splátkách po 1 451 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 37 038 Kč za půjčené peněžní prostředky zahrnující kapitalizované úroky ve sjednané výši 14,33 % ročně v částce 4 471 Kč, odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 6 652 Kč a náhradu za hotovostní inkaso splátek ve výši 25 915 Kč. Žalovaná ovšem na svůj závazek hradila naposledy splátku dne 12. 3. 2018 Poslední splátka se stala splatnou dne 30. 12. 2015, když žalovaná dosud neuhradila jistinu ve výši 37 410,73 Kč, poplatek ve výši 23 845,27 Kč, kapitalizované úroky ve sjednané výši z jistiny od 31. 12. 2015 do 20. 1. 2020 ve výši 22 069,28 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 20. 3. 2018 do 20. 1. 2020 ve výši 5 935,84 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. <i>Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovanou a původním věřitelem byla platně sjednána smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl věřitel žalované částku 50 000 Kč, kterou převzala. Současně se žalovaná zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 37 038 Kč, když tyto částky byly výslovně a srozumitelně uvedeny v samotné smlouvě, žalovaná byla s těmito přehledně seznámena. Žalovaná v tomto směru netvrdila, ani neprokazovala, že by na dlužné částky něčeho hradila. Současně žalobkyně prokázala nabytí pohledávky ze smlouvy o zápůjčce postoupením. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 2390 občanského zákoníku uložil žalované zaplatit žalobkyni částku odpovídající nesplacené výši zápůjčky včetně neuhrazené části poplatku a sjednaného úroku, a to včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobkyně z jistiny pohledávky (výrok I. rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 2 451 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 3 580 Kč dle § 7 bod 5 AT v celkové výši 10 740 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.