12 C 50/2021-15 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný uzavřel dne 29. 1. 2018 se [právnická osoba] (dále též jako„ věřitel“) smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě věřitel poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit v 60ti týdenních splátkách po 623 Kč spolu s částkou 17 333 Kč sestávající z kapitalizovaného úroku v částce 3 577 Kč, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 8 416 Kč, nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 340 Kč. Žalovaný ovšem na svůj závazek hradil naposledy splátku dne 18. 4. 2018 Poslední splátka se stala splatnou dne 25. 3. 2019, když dlužná částka činila na jistině 17 695,53 Kč, na poplatku 11 676,47 Kč. Původní věřitel pohledávku ze smlouvy o zápůjčce postoupil žalobkyni smlouvou ze dne 20. 1. 2020, když k tomuto dni představoval dluh žalovaného na jistině 17 695,53 Kč, na poplatku 11 676,47 Kč, kapitalizovaném úroku z prodlení do postoupení částku 2 653,10 Kč, kapitalizovaném úroku ve sjednané výši 29 % ročně z dlužné jistiny do postoupení pohledávky částku 4 290,67 Kč. <i>Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla platně sjednána smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému částku 20 000 Kč. Současně se žalovaný zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši 17 333 Kč, když tyto částky byly výslovně a srozumitelně uvedeny v samotné smlouvě, žalovaný byl s těmito přehledně seznámen. Žalovaný v tomto směru netvrdil, ani neprokazoval, že by na dlužné částky požadované žalobkyní něčeho hradil. Současně žalobkyně prokázala nabytí pohledávky ze smlouvy o zápůjčce postoupením. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 2390 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku odpovídající nesplacené výši zápůjčky včetně neuhrazené části poplatku a sjednaného úroku, a to včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobkyně z jistiny pohledávky (výrok I. rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 1 176 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 300 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 750 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.