12 C 567/2020-16 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dále též jako„ věřitel“) smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě věřitel poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], který se žalovaný zavázal vrátit v 58 týdenních splátkách po [částka] spolu s úrokem ve výši 23,72 % ročně v částce [částka], odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], přičemž žalovaný si při uzavření smlouvy zvolil taktéž doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit poplatek ve výši [částka]. Žalovaný ovšem na svůj závazek hradil naposledy splátku dne [datum] Poslední splátka se stala splatnou dne [datum], když žalovaný dosud neuhradil jistinu ve výši [částka], poplatky v celkové výši [částka], kapitalizované úroky ve sjednané výši z jistiny od [datum] do [datum] v částce [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. <i>Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovaným a původním věřitelem byla platně sjednána smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl věřitel žalovanému částku [částka], kterou převzal. Současně se žalovaný zavázal uhradit souhrnný poplatek ve výši [částka], když tyto částky byly výslovně a srozumitelně uvedeny v samotné smlouvě, žalovaný byl s těmito přehledně seznámen. Žalovaný v tomto směru netvrdil, ani neprokazoval, že by na dlužné částky požadované žalobkyní něčeho hradil. Současně žalobkyně prokázala nabytí pohledávky ze smlouvy o úvěru postoupením. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 2395 občanského zákoníku uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku odpovídající nesplacené výši úvěru včetně neuhrazené části poplatku a sjednaného úroku, a to včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobkyně z jistiny pohledávky (výrok I. rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek [částka] dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po [částka] dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši [částka] a tří náhrad hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.