12 C 71/2021-17 — Okresní soud v Chebu

Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení shora uvedené částky s tím, že žalovaná uzavřela dne 30. 1. 2015 se [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dále též jako„ věřitel“) smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě věřitel poskytl žalované dne 30. 1. 2015 zápůjčku ve výši 6 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit ve 43 týdenních splátkách po 226 Kč spolu s úrokem ve výši 20,98 % ročně v částce 546 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 200 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 800 Kč, spolu s poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 172 Kč. Žalovaná ovšem na svůj závazek hradila naposledy splátku dne 20. 7. 2015 Poslední splátka se stala splatnou dne 27. 11. 2015, když žalovaná dosud neuhradila jistinu ve výši 3 979,01 Kč, poplatky v celkové výši 1 012,99 Kč, kapitalizované úroky ve sjednané výši z jistiny od 28. 11. 2015 do 6. 12. 2019 v částce 3 408,75 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 5. 12. 2015 do 6. 12. 2019 ve výši 1 301,71 Kč. Pohledávka byla postoupena žalobkyni. <i>Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby, když z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi žalovanou a původním věřitelem byla platně sjednána smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl věřitel žalované částku 6 000 Kč, kterou převzala. Současně se žalovaná zavázala uhradit souhrnný poplatek ve výši 3 546 Kč, když tyto částky byly výslovně a srozumitelně uvedeny v samotné smlouvě, žalovaná byla s těmito přehledně seznámena. Žalovaná v tomto směru netvrdila, ani neprokazovala, že by na dlužné částky něčeho hradila. Současně žalobkyně prokázala nabytí pohledávky ze smlouvy o zápůjčce postoupením. Z uvedeného důvodu soud v souladu s § 2390 občanského zákoníku uložil žalované zaplatit žalobkyni částku odpovídající nesplacené výši zápůjčky včetně neuhrazené části poplatku a sjednaného úroku, a to včetně úroku z prodlení ve výši odpovídající nařízení vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobkyně z jistiny pohledávky (výrok I. rozsudku). Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. l OSŘ vůči žalované vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří soudní poplatek 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta za 2,5 úkonu právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva prostá – když k posílání výzvy s právním rozborem nebylo žádného důvodu a nejde o účelně vynaložený náklad, žaloba) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 AT s omezením dle § 14b odst. 4 AT v celkové výši 500 Kč a 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobkyně.